Článek
Bok se finanční satisfakce nedomohl u Obvodního soudu pro Prahu 1 a nepochodil ani s ústavní stížností. Senát v čele se Zdeňekem Kühnem upozornil, že bagatelní výše částky už sama o sobě svědčí o tom, že případ postrádá ústavněprávní rozměr. Konstituční tribunál pak nenašel ani další důvod k zásahu a stížnost odmítl. Verdikt soud v těchto dnech zveřejnil ve své databázi.
Bok dostal původně za to, že postavil stan na chodníku, od úředníků napomenutí. Bok proti tomu podal odpor a úřad pak dospěl k závěru, že disident sice porušil zákon, ale jeho protest měl klidný průběh, nezpůsobil žádné škody ani nenarušil činnost státních orgánů, stěžovatel se tedy přestupku nedopustil.
V žalobě Bok tvrdil, že délka přestupkového řízení byla nepřiměřeně dlouhá, ale nepochodil.
Obvodní soud uvedl, že Bokovi mohla vznikat psychická újma způsobená nejistotou z výsledku přestupkového řízení pouze v době od doručení příkazu do doručení usnesení o zastavení řízení, což trvalo 3 měsíce a 10 dní. Taková doba však podle soudu nebyla nepřiměřená. Bok tak musel zaplatit 900 korun na nákladech řízení.
Byl prý zesměšňován
Disident se pak obrátil na Ústavní soud a stěžoval si, že přestupkové řízení na něj mělo i jiný dopad, protože poté, co média informovala o tom, že spáchal přestupek, byl čtenáři zahrnován neuctivými, výsměšnými, ba až nenávistnými komentáři. Proti tomu se podle svého tvrzení mohl bránit až poté, co bylo řízení zastaveno.
Ústavní soud ale jeho argumenty nepřesvědčily. „Byť úřad městské části překročil lhůtu stanovenou zákonem pro vydání rozhodnutí, obvodní soud stěžovateli vysvětlil, proč délku řízení nepovažoval za nepřiměřenou. Úřad v řízení nepostupoval liknavě, zbytečně řízení neprodlužoval, k prověření stěžovatelových tvrzení si vyžádal stanovisko policie,“ vypočetl soudce Kühn.
Disident marně namítal i to, že musel platit náklady řízení. „Povinnost hradit náklady řízení ve výši 900 Kč nelze vnímat jako trest za podání žaloby, ale jako zákonem předpokládaný důsledek neúspěchu v řízení před soudem,“ dodal Kühn.
Chtěli vyšší důchody pro disidenty
Disident Jiří Gruntorád držel předloni před úřadem vlády protestní hladovku kvůli neřešenému problému nízkých penzí lidí, kteří se aktivně vymezovali vůči komunistickému režimu. Začal s ní 17. listopadu, o den později se k němu přidal další signatář Charty 77 John Bok.
S protestem skončili 26. listopadu, když dostali rozhodnutí vlády o odvolání usnesení, kterým se přihlásila k Chartě 77, což byl jeden z dílčích požadavků Gruntoráda. Rezignace ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) nedosáhli.
