Jména ministrů nové vlády se už rýsují

Pokud bude šéf ODS Mirek Topolánek jmenován premiérem, je zjevné, že do funkcí vicepremiérů zasednou předsedové dvou dalších koaličních stran - šéfové lidovců Miroslav Kalousek a zelených Martin Bursík. Vicepremiérem by mohl být první místopředseda ODS Petr Nečas.

Podle informací Práva má být rozložení sil ve vládě v tomto poměru - ODS 9 křesel, lidovci 4 a zelení 3. Znamenalo by to, že by občanští demokraté mohli své partnery pohodlně přehlasovat.

Pokud jde o ministerstva, prakticky jisté je životní prostředí pro Bursíka. Kalousek, který dlouhodobě prosazuje téma venkova například svým projektem Zelená pro venkov, by mohl směřovat na ministerstvo zemědělství. Nelze vyloučit, že by agenda tohoto resortu byla rozšířena.

Je to pravděpodobnější řešení než to, že by se ODS v Kalouskův prospěch vzdala klíčového resortu financí, který zatím rezervuje pro tvůrce svého ekonomického programu Vlastimila Tlustého.

Ten sice před volbami uvedl, že by na ministerské křeslo neusedl, pokud by nemohl prosadit vlajkovou loď programu v podobě rovné daně, ale tento postoj lze jednoduše zvrátit argumentem, že v koaliční vládě při těsném výsledku voleb je možné zavádět reformy jen krok za krokem.

Složitější situace je u ministerstva zahraničí. Dosavadní ministr Cyril Svoboda si po neuspěchu lidovců ve volbách pozici zhoršil svou nepřímou kritikou na Kalouskovu adresu. Jeho odchodem z vlády a předáním resortu ODS by se tak elegantně vyřešil vnitřní spor v KDU-ČSL.

Topolánek před volbami uvedl, že má několik kandidátů - kromě stínového ministra a šéfa europoslanců Jana Zahradila hovořil také o bývalém velvyslanci v USA Alexandru Vondrovi. Řekl také, že v souvislosti s předsednictvím Česka v EU roku 2009 bude potřebovat čtyři silné osobnosti, a to nejen přímo na ministerskou funkci.

Jedním z kandidátů do Černínského paláce by mohl být ústecký primátor Petr Gandalovič (ODS), který má ve straně velkou autoritu díky tomu, že se ve svém kraji úspěšně postavil jako stranická jednička hlavnímu rivalovi ODS Paroubkovi. Premiér v tradičně levicovém regionu zvítězil jen těsně.

Gandalovič má diplomatické zkušenosti, v letech 1997-2002 působil jako generální konzul ČR v New Yorku.

Pokud by ministrem byl člen ODS, mohl by být zřízen ještě další úřad s pracovním názvem ministerstvo pro evropské záležitosti. V jeho čele by mohl kvůli koaliční vyváženosti zasednout lidovecký europoslanec Jan Březina.

Jako velmi pravděpodobné se také jeví ministerstvo práce a sociálních věcí pro Nečase. Ten sice dříve byl stínovým ministrem obrany, v posledních letech se však zároveň výrazně angažoval v ekonomickém a sociálním programu ODS. Někdejší stínová ministryně práce Alena Páralová se sice díky preferenčním hlasům dostala ze zdánlivě nevolitelného místě znovu do Sněmovny, podle kuloárových informací s ní však vedení strany na ministerský post nepočítá.

Silným kandidátem do vlády je někdejší stínový ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Topolánek již dříve tento resort uváděl jako klíčový pro ODS kvůli reformám. Pospíšil v ODS platí za nadějného politika.

Dlouholetým kandidátem na ministerstvo vnitra je místopředseda ODS Ivan Langer. Nezdá se, že by lidovci či zelení měli na tento post horkého kandidáta.

Dalším silovým resortem je obrana. O jejím šéfovi lze jen spekulovat. Pokud by chtěl Topolánek uspokojit lidovce, mohla by KDU-ČSL toto místo obsadit například poslancem Pavlem Severou. Za ODS by, kromě Nečase, mohl být ministrem obrany například bývalý šéf sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Jan Vidím.

Pokud jde o dopravu, spekuluje se o novém poslanci ODS, dopravním inženýrovi Aleši Řebíčkovi.

Ve vládě by mohl zůstat i lidovec Libor Ambrozek, který nyní zastává funkci ministra životního prostředí. Ta mu však vzhledem k Bursíkovi zjevně nezůstane. Je otázkou, který úřad by tedy obsadil.

Volné je ještě ministerstvo pro místní rozvoj, které je důležité kvůli přísunu peněz z evropských fondů a na které si údajně dělají zálusk lidovci.

Za zelené by ve vládě mohla zasednout jejich první místopředsedkyně Dana Kuchtová a to na ministerstvu školství. Kuchtová, známá jako protijaderná aktivistka, je povoláním učitelka. Za ODS se na školství nabízí bývalý stínový ministr Walter Bartoš a za lidovce staronová poslankyně Michaela Šojdrová.

Třetího zeleného ministra lze odhadovat jen těžko - mohlo by se jednat například i o vlivné ministerstvo pro místní rozvoj, které mj. přerozděluje finance z evropských fondů. Kandidátkou ODS na ministryni kultury je bývalá stínová ministryně, místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová. To by byla pikantní nominace, už jen vzhledem k odporu ODS vůči požadavku filmařů schválit zákon o kinematografii, který měl znásobit přísun peněz pro český film. ODS ve shodě s prezidentem Klausem tento zákon pomohla těsně před volbami smést.

Velký otazník visí také nad ministerstvem průmyslu a obchodu. Lidovci toto křeslo v minulém volebním období opakovaně žádali pro šéfa Hospodářské komory Jaromíra Drábka, ale ten za ně coby nezávislý neúspěšně kandidoval jako jednička v Libereckém kraji.

Stínovým ministrem ODS byl Martin Říman. Ten si však podle informací Práva zhoršil vyhlídky v očích spolustraníků, když jako lídr moravskoslezské kandidátky ODS drtivě prohrál s kandidátkou soc. dem. v čele s Lubomírem Zaorálkem v poměru 41:28 procentům.

Nejasné je také obsazení zřejmě nejobtížnějšího resortu, kterým je zdravotnictví. Již delší dobu se v ODS hovoří o tom, že její stínový ministr Tomáš Julínek neobstál, což se projevovalo i v jeho televizních duelech s ministrem soc. dem. Davidem Rathem.

Kromě Julínka se hovoří o poslankyni Lucii Talmanové či europoslanci Milanu Cabrnochovi. Oba tito politici před volbami Právu řekli, že plně stojí za Julínkem. Za lidovce by tuto funkci mohl zastávat například bývalý poslanec Josef Janeček.