Článek
Sněmovna vydala lídra ANO Andreje Babiše k trestnímu stíhání kvůli kauze Čapí hnízdo, s preferencemi hnutí to ale, zdá se, příliš nezamávalo. Prezident Miloš Zeman řekl, že premiérem jmenuje šéfa vítězné strany. Je to reálné?
Z hlediska ústavních principů jsou volby víc, než je rozhodnutí Sněmovny, že nemá nic proti trestnímu stíhání jednoho ze svých členů. To usnesení z hlediska politického významu nechci podceňovat, chtěl bych ale připomenout nedávné rozhodnutí Ústavního soudu, že trestní oznámení nemá být pokračování politického boje.
Je pravda, že jde o dvě jiné kauzy, ale základní princip, který ÚS vyslovil, se vztahuje i na trestní stíhání Andreje Babiše.
Takže vyšetřování Babiše nepovažujete za něco diskvalifikujícího?
Nemyslím si, že by to měl být důvod pro to, pokud ANO vyhraje volby, aby prezident nejmenoval šéfa nejsilnější strany kandidátem na premiéra. Jde o to, jestli respektujeme výsledky voleb, nebo je budeme zkreslovat moralizováním, které má značně pokrytecký charakter. Obzvlášť podíváme-li se na Babišovy kritiky.
Toto moralizování, jakkoli se může někomu líbit, nemůže ovládat politiku tím způsobem, že by vedlo k anulování nebo zkreslování výsledků nejdemokratičtějšího procesu, kterým jsou volby, kdy mají občané jedinou příležitost se vyjádřit, protože ústavní zákon o referendu neplatí.
Pokud se ale věc dostane k soudu, může to trvat roky do pravomocného rozsudku.
Právě to je důvod pro to, abychom nemoralizovali a nepozastavovali se nad stanoviskem prezidenta, že pověří sestavením vlády toho, kdo bude stát v čele nejsilnější parlamentní strany. To je nejen dosavadní praxe, ale vyplývá to i z ústavních principů. Parlamentní demokracie se má zakládat na tom, že vůli občanů představují strany, které dostaly většinu.
Z toho logicky plyne, že předseda nejsilnější strany by měl mít ústavní právo, aby se stal premiérem. Samozřejmě se mu nemusí podařit vládu sestavit. V případě ANO se mi to však nezdá příliš pravděpodobné, byť některé strany kategoricky prohlašovaly, že s Babišem nikdy.
Máte pravdu, že soudní řízení trvá nejen měsíce, ale i řadu let, a už proto by se nemělo z politické hry vyřazovat rozhodnutí lidu, který tomu či onomu dal legitimní nárok, aby se ucházel o funkci předsedy vlády. Stávají se situace, kdy je nutno o ústavních principech trochu hlouběji přemýšlet a neinterpretovat je tak, jak se mi to zrovna hodí.
Jenže mít na krku vyšetřování může takového premiéra paralyzovat. Jak by to vypadalo, kdyby chodil na soudní stání?
Do voleb pochybuji, že se v této věci stane něco meritorního, a po volbách bude muset o vydání Babiše rozhodovat nová Sněmovna. Například ve Francii měl být prezident Chirac trestně stíhán za zneužívání veřejných prostředků ve funkci pařížského starosty, to ale muselo počkat, než odešel z Elysejského paláce.
Mohu také připomenout výběrový postup našich politiků, kteří se kriticky zabývali Zemanovým prohlášením, že jmenuje předsedu nejsilnější strany premiérem, ale vůbec nebrali na vědomí další část prezidentova výkladu, že liberecký hejtman Půta je řadu let stíhán pro korupci a nikomu nevadí, že je hejtmanem.
Jistě, je rozdíl mezi předsedou vlády a hejtmanem, ale z hlediska obecných principů, kterých se tito moralisté dovolávali, že jde o funkcionáře nižšího řádu, není podstatná. Kdyby měl platit princip, o kterém hovoří, tak by se měl vztahovat i na hejtmana.
Je možné, že se po volbách zablokuje Sněmovna a nebude schopna se shodnout ani na svém vedení? To by ani nemohlo dojít na výměnu kabinetu.
Dobře víme, že v české politice není nic předem vyloučeno. Doufám ale, že si politici rozpomenou na rok 2006, kdy se Sněmovna nemohla shodnout na svém předsedovi a pak se z prozatímního řešení stalo řešení trvalé.
Snad se z toho poučili a získali schopnost serióznějšího jednání tak, aby sami neznehodnocovali volbu, ze které vzešli a lidé jim dali takový mandát, aby je zastupovali a aby od počátku mohla Sněmovna dobře fungovat.