Článek
Nejnovější změnu ústavy navrhuje ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Do ústavy chce začlenit právo nosit zbraň a při ohrožení republiky ji i použít. Co si o tom myslíte?
Návrh ministra Chovance zakotvit právo občana nosit zbraň a používat ji nejen k osobní ochraně, ale i v obecném zájmu na obranu státu je zvláštní. Nevím, jestli je to dáno začínající volební kampaní, ale myslím si, že náš katalog ústavních práv je dostatečný a není třeba k němu připojovat další.
Jsem návrhem překvapen i proto, že jde o něco, co se v dosavadním ideovém vybavení soc. dem. nikdy neobjevovalo. Velmi extenzivní právo na to, aby občan používal zbraň, včetně širokého práva na ochranu vlastnictví, patří spíše do arzenálu pravicových stran.
Myslím, že to není něco, co by ČR potřebovala. Soc. dem. z hlediska snahy zůstat hlavní vládní stranou to neprospěje. Vymyká se to z evropských tradic, ani ve Švýcarsku nic takového není, i když každý Švýcar, který je schopen bránit zemi, má doma zbraň. Navazuje to spíš na americkou tradici, kterou se exprezident Obama snažil neúspěšně omezit.
Co si myslíte o Centru proti terorismu a hybridním hrozbám? Je na škodu, když stát chce upozorňovat na dezinformace ve veřejném prostoru?
Opět se dost divím, že s tím přichází představitel soc. dem, který chce zřizovat ministerstvo pravdy. Není to něco, co by dělalo ČSSD dobrou pověst, v této věci souhlasím s kritikou prezidenta, který to označil za zavádění cenzury.
Nemyslím si, že vláda má rozhodovat o tom, co je a není pravda, od toho je tu řada institucí. Navíc pochybuji, že zřízením ministerstva pravdy by se situace mohla nějak výrazně pozitivně změnit. Kromě toho se domnívám, že se přehání nebezpečí ruské propagandy.
Když se vrátíme ke snahám měnit ústavu, nadešel čas na širší revizi?
Naše ústava z roku 1992, byť jsem proti ní a způsobu přijetí měl velké výhrady, se stala jedním z komponentů stability našeho systému.
Takže k obsáhlejší změně ústavy není důvod, ale určitě by bylo vhodné, aby politické strany věnovaly ústavním otázkám větší pozornost.
Zatím je tu vládní návrh, který souvisí se zvolením Miloše Zemana v přímé volbě, kdy vznikla hysterie, že hrozí nebezpečí poloprezidentské republiky. I když můžeme mít výhrady k některým prezidentovým krokům z hlediska dodržování ústavy, tak se nestalo nic, co by měnilo ráz parlamentní republiky.
Objevil se ale návrh, aby prezidenty jmenované členy ČNB musel kontrasignovat premiér. Je to krok správným směrem?
Sám jsem se v roce 2000 angažoval v tomto směru, kdy tehdejší Zemanova vláda byla ve sporu s prezidentem Havlem, zda jmenování guvernéra ČNB má, nebo nemá být kontrasignováno. Ústavní soud tehdy rozhodl, že nikoli, přestože ústava se zásadou kontrasignace počítá.
V tomto případě si myslím, že by to bylo vhodné doplnit, ale obavy mi dělají různé poslanecké či senátorské iniciativy, které by chtěly, aby jako v případě ÚS jmenování členů centrální banky schvaloval Senát.
Obešlo by se Česko bez horní komory?
To se mělo řešit už při vzniku ústavy zkraje 90. let. ČSSD tehdy předložila návrh, který počítal s jednokomorovým parlamentem, ale tehdejší pravice, která ovládala Českou národní radu, nepřipustila o ústavních otázkách diskusi.
Schválila ústavu, která počítala s tím, že za tehdejší neexistující Senát bude pravomoci vykonávat ČNR. Zájem zřídit Senát tehdy nebyl, přestože mu ideo-logicky pravice přikládala váhu jako orgánu zaručujícímu ústavnost. I tehdy jsem za ČSSD neúspěšně navrhoval, aby se zavedl jednokomorový systém.
Jestli se Senát po všech peripetiích stal druhou komorou, tak byť si nezískal obecnou kredibilitu, je součástí ústavního uspořádání, a proto bych pro jeho zrušení dnes nebyl.
Co říkáte na návrh zavést klouzavý mandát pro poslance, kteří se stanou členy vlády?
Hnutí ANO vstoupilo do politiky s představou, že v parlamentu se moc kecá a že by bylo třeba dát jednání větší racionalitu. Ke klouzavému mandátu jsem ale zdrženlivý i proto, že to vypadá, že ministři z Babišova hnutí i on sám se naučili ve Sněmovně fungovat. Navíc je otázka, zda je to, soudě podle volebních průzkumů, i v jejich zájmu, aby význam Sněmovny klesl, což by se stalo, pokud poslanci, kteří jsou ministři, se budou muset svého mandátu vzdát.
Co si myslíte o názoru, že by vláda měla vládnout, a ne vysedávat ve Sněmovně?
To je sice pravda, ale je to vláda parlamentní demokracie a v tomto směru vysedávání ve Sněmovně nemůže být chápáno jako ztráta času, když je celá naše republika založena na parlamentní demokracii. Navíc se princip klouzavého mandátu ve většině zemí neujal.
Zprostředkovaně s tím souvisí změna jednacího řádu Sněmovny, o které se začalo mluvit v souvislosti s pravicovými obstrukcemi kolem EET.
V tomto směru jsem byl velkým kritikem chování opozice, která zneužívala a porušovala ústavní principy svým právem vystupovat ve Sněmovně. ČR je založena na systému fungování politických stran, které rozhodují o vládě. A jestli vláda dostane důvěru Sněmovny, pak musí mít možnost pracovat a plnit program.
Opozice nemůže zneužívat právo diskutovat, aby to znemožňovala. Pokud zákon o EET vyžadoval 46 hodin čistého parlamentního času na diskusi, tak to není nic jiného než nezodpovědné mrhání velmi drahým parlamentním časem.
Jak si jinak vláda v ústavních i legislativních otázkách vedla?
Myslím, že celkem dobře plnila svůj program, i pokud jde o plán legislativy. Mám ale pochybnosti, zda budou splněny úkoly týkající se ústavy, jako například přijetí ústavního zákona o referendu, který by potřeba byl.