Článek
„Být v nějaké koalici na papíře, jako jsme v koalici ochotných, z čehož nikdy nic nevypadlo, jenom nějaké kecy politiků, tak v takových já nepotřebuji být,“ řekl Babiš v červenci po jednání vlády. Dodal, že výsledek české účasti je „nula“.
Ministerstvo obrany vedené Jaromírem Zůnou (za SPD) ale popisuje vedle přispění k míru na Ukrajině také konkrétní výhody pro Česko. „Jedním z přínosů je přenos zkušeností z ukrajinského bojiště do prostředí Armády ČR. V neposlední řadě příležitosti pro obranný průmysl a také například pro české společnosti, které by se mohly podílet na rekonstrukci Ukrajiny,“ uvedl mluvčí Petr Pešek.
Jako přínos podpory Ukrajiny lze už nyní vnímat zvýšený odbyt pro české zbrojaře. Podle výroční zprávy ministerstva průmyslu a obchodu dosáhl v roce 2025 český vývoz vojenského materiálu 115,4 miliardy korun. Z toho na Ukrajinu směřovalo 46 procent vývozu za přibližně 53,1 miliardy korun. Podle výkonného ředitele Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiřího Hynka byl skutečný podíl ještě vyšší, protože na Ukrajině skončila také část dodávek, které statistika připisuje jiným zemím.
„Řada zemí nemá tak rozvinutý obranný průmysl a chce ukrajinským ozbrojeným silám pomoci, takže v Česku nakupuje vojenský materiál a dodává ho na Ukrajinu,“ řekl Právu Hynek.
Důležitá jsou jednání v zákulisí
Konkrétní benefity koalice ochotných jsou politici a zasvěcení lidé opatrní popisovat – velká část dění se odehrává v utajovaném režimu.
Novinky mluvily s dobře informovaným člověkem blízkým vládě a vedení obrany. Podle něj nebylo Babišovo vyjádření ideální. Nyní kabinet hledá způsob, jak za podporu Ukrajiny získávat něco zpět. Jako nejnosnější se prý jeví průmyslová spolupráce, která povede i k lepšímu vyzbrojení české armády.
Dále pak výcvik ukrajinských vojáků. Díky němu se česká armáda rychleji dostane k informacím, jak vypadá moderní válka, a také podle zmíněného zdroje nejspíš bude předpokladem pro větší zapojení českého byznysu do obnovy Ukrajiny.
Na druhé straně jsou ale rizika. „Vrbětice (ruská sabotáž českého muničního skladu, pozn. red.) a drony na letišti v Lipsku ukazují, že nejsou malá,“ popsal zdroj.
Také podle bývalého ministra zahraničí Jana Lipavského (za ODS) se Česko díky účasti v koalici dostalo k informacím a jednáním, ke kterým by jinak přístup nemělo. Podle něj se tak zvyšoval třeba potenciál české muniční iniciativy a Česko také získávalo mezinárodní relevanci.
Hlavní jednání koalice probíhá na úrovni státníků a dostává se do světových médií. „Pak se ale sejdou náčelníci generálních štábů nebo političtí ředitelé ministerstev zahraničí. Nebo pracovní skupiny, o kterých se nereportuje, protože nejsou veřejné,“ dodal Lipavský, jak probíhají zahraniční summity.
Že Česku v koalici ochotných šlo o informace, řekl Novinkám i další člověk, který na ministerstvu zahraničí působil za minulé vlády. Konkrétně mělo jít právě o zprávy z bojiště. „Byl jsem na několika jednáních a vždy byl briefing od Ukrajinců, abychom věděli, co potřebují,“ popsal zdroj.
Koalice ochotných vznikla loni na jaře jako uskupení hlavně evropských států podporujících Ukrajinu v jejím boji proti ruské agresi. Nejde ale o organizaci, jako je NATO nebo EU, a tomu odpovídá i neformální fungování.
Cílem naopak bylo obejít oficiální struktury oslabené americkým prezidentem Donaldem Trumpem nebo Maďarskem vedeným Viktorem Orbánem. Koalice má něco mezi 30 a 40 členy (údaje se různí).
O protiraketové alianci Babiš nevěděl
Babiš s kritikou koalice ochotných přišel poté, co se až na jejím jednání v Paříži dozvěděl o nové iniciativě několika evropských zemí, které chtějí pracovat na společné obraně proti balistickým raketám. Jak Novinky popsaly, Babiše naštvalo, že o nové iniciativě nevěděl.