Jedy na hraboše zabíjejí také sovy

A počet hrabošů by se dal redukovat i jinak. „Taková jedna sovička jich chytí až kolem tisícovky za rok. Denně potřebuje minimálně tři hraboše. Většinou mají tři až čtyři mladé, tak si to spočítejte. Jedno káně lesní uloví za rok až dva tisíce těchto hlodavců,“ řekl Právu za havířovské ochránce přírody Lubomír Kminiak.

Dodal, že kdyby stát poskytl dotace na podporu hnízdění sov a dalších ptáků, kteří loví na polích škůdce, udělá nejlíp. „Myslím tím rozmisťování budek, polobudek a bidýlek do polí a kolem nich. Do přírody by se tak nemusely dostat jedy. Vždyť my trávíme sami sebe, ten jed se rozpouští a jde do půdy a vody,“ vysvětloval Kminiak s tím, že ochránci přírody jsou schopni se vejít s výrobou a instalací jedné budky do tisícovky.

„Jsou lokality, kde už na to přišli a vědí, že to pomáhá, jako například v Třinci. Jsou i zemědělci, kteří tohle využívají. Zničit část hrabošů pomáhá i hluboká orba. Letos jsme zkontrolovali dvanáct našich budek v okolí Havířova a je tam třiatřicet soviček. Pomáhají i ve městech, kde loví potkany. Většinou jde o puštíky a kalouse,“ upřesnil Kminiak a podotkl, že jejich organizace odchytává i přemnožené holuby, kterými v zimě krmí sovy a další dravce.

Tvrzení o dramatickém úbytku sov v Česku redakci potvrdil i Petr Orel, vedoucí Záchranné stanice pro volně žijící živočichy v Bartošovicích na Novojičínsku.

„Dlouhodobě se věnujeme sýčku obecnému, jehož populace nebezpečně klesá. Těch důvodů je ale víc než jen používání jedů na hraboše. Mění se venkov, klima i naše zemědělská krajina: je stále vyprahlejší. Na polích se pěstuje jen pár plodin, jako je řepka, kukuřice, obilí a někde ještě i brambory,“ reagoval Orel.

Podotkl, že rozmisťování budek a polobudek pro hnízdění sov a dalších ptáků podporují. „Kvitujeme také to, že už se nesmí jed rodenticid rozprašovat plošně na poli, ale musí se aplikovat přímo do nor. Otázkou je, zda to všichni zemědělci dodržují, taková aplikace je totiž hodně náročná,“ upozornil Orel a připomněl, že jed je nebezpečný i pro další zvířata jako lišky, divočáky či čápy, kteří se hlodavci také živí. „Na Opavsku jsme vyšetřovali úhyn několika čápů a po rozboru v laboratoři se potvrdilo, že je zabil právě jed na hraboše.“

Aplikaci rodenticidu na polích povoluje a kontroluje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Podle jeho mluvčí Ivany Krškové není ale v silách ústavu kontrolovat všechny zemědělce.

„Je potřeba také zdůraznit, že zemědělci preventivní opatření, jako jsou bidýlka a budky či hluboká orba, využívají. Byli by raději, kdyby to stačilo, protože samotné aplikace rodenticidu jsou nákladné. Jenže dravci umí tlumit populaci hrabošů, jen když nejsou přemnožení. Při kalamitě je jejich role zanedbatelná,“ vysvětlovala Kršková.

„Zjednodušeně řečeno hraboši se rychle rozmnoží do ohromného množství a rychle vymizí, kdežto dravci se množí pomalu a v malém množství, jejich populace se nijak významně nemění a nedokážou se rychle přizpůsobit sezonním výkyvům,“ upřesnila.

Podle statistik, které má ústav k dispozici, byla za posledních pět let nejhorší situace s přemnoženými hraboši v Česku v roce 2019. Naopak nejklidnější rok byl ten loňský. „Například v Moravskoslezském kraji bylo za celý loňský rok nahlášeno 41 aplikací rodenticidu. Letos od ledna už je to 167 aplikací. Teprve další monitoring ukáže, zda a popřípadě do jaké míry měly déletrvající dubnové i květnové deště negativní vliv na populace hrabošů. Situaci sledujeme,“ shrnula Kršková.