Článek
Blažek nemá pro navýšení platů prostředky. Sám požadoval od vlády navýšení rozpočtu ministerstva spravedlnosti o 1,7 miliardy korun, 80 milionů mělo jít právě na platy justičních pracovníků. S požadavky nicméně ministr neuspěl, a ve středu 29. května se tak uskuteční jednodenní stávka pracovníků. Ta má podle odborářů ovlivnit všechny soudy po republice s výjimkou toho Ústavního.
„Pokud s námi ani po této stávce nebude ministerstvo spravedlnosti jednat, další stávky budou následovat, i vícedenní,“ uvedla Anna Pospíšilová, předsedkyně Odborového svazu justice, která s ministrem jednala.
„Chápu zaměstnance soudů, že nejsou zcela spokojeni, a věřím, že se nám podaří najít konkrétní řešení a také vzájemné pochopení,“ uvedl Blažek. „Ani já nepovažuji platovou úroveň za odpovídající náročnosti a kvalitě odváděné práce a nadále se budu zasazovat o spravedlivé odměňování zaměstnanců v justici a o zvýšení jejich finančního ohodnocení, ale je potřeba zohledňovat i současnou ekonomickou situaci a to, že k částečnému navýšení již došlo,“ popsal ministr spravedlnosti.
Pospíšilová upozornila, že průměrný plat justičních pracovníků je okolo 37 700 Kč, zatímco průměrný český plat činí téměř 44 tisíc. „Na průměrnou českou mzdu nedosahují ani ti nejvýše postavení zaměstnanci v justici, což jsou asistenti soudců nebo vyšší úředníci. Přitom provádějí náročné úkony a někdy mají na starosti i jednoduché úkony za soudce,“ uvedla předsedkyně.
Středula: Vyzýváme ke smíření, Fiala by měl svolat jednání
Například soudní zapisovatelky nebo pracovnice podatelny pak začínají s 18 tisíci čistého, často je musí podporovat rodina, čerpají sociální dávky nebo si přiberou ještě jednu práci. Hypotéka na byt či dům je pro ně nedosažitelná, pro banky nejsou dostatečně bonitní. „Pozice se nedaří obsazovat; nebo často nastoupí a ještě ve zkušební době odcházejí na finanční úřad, městské či krajské úřady, kde dostanou více peněz,“ popsala Pospíšilová.
Odborový svaz justice zastupuje zhruba devět a půl tisíce těchto pracovníků, stovky jich má „pod sebou“ i Odborový svaz státních orgánů a organizací. „My jsme v dopise ministrům spravedlnosti a financí požadovali navýšení platů o třicet procent, ale jsme ochotni jednat. Chceme se dobrat výsledku přijatelného pro obě strany,“ sdělil za odborový svaz Jan Rampas.
„Rozhodně také požadujeme samostatné tabulky pro zaměstnance justice. Pokud bychom je měli, mohli bychom o navýšení platů jednat samostatně,“ dodal Rampas. Jednání s ministrem Blažkem nechávají na Odborovém svazu justice, který podporují. „Doporučili jsme zaměstnancům, že pokud bude vyhlášena stávka, mohou stávkovat podle pokynů Odborového svazu justice,“ řekl Rampas.
Kdo neplní dohodu? Ministerstvo ukazuje na lékaře, ti opět hrozí protesty
Ministr Blažek už dříve uvedl, že stávka by byla vůči vládě vážným signálem, že nespokojenost zaměstnanců chápe, ale jeho ministerstvo na zvýšení platů nemá prostředky.
Činnost soudů by mohla být stávkou ohrožena, zejména v případě vazebních věcí nebo rychlých předběžných opatření, která se týkají případů domácího násilí či odebírání dětí. „Možné negativní dopady, pokud by v nějaké z takových věcí nebylo včas rozhodnuto a rozhodnutí by nebylo bezodkladně realizováno, si asi umí každý představit. Proto bude vedení soudu usilovat o to, aby zejména takové případy nenastaly,“ uvedla mluvčí středočeského krajského soudu Hana Černá. Stávkovat bude podle odborářů zhruba devadesát procent justičních pracovníků.
Stávku sice podporuje Soudcovská unie i jednotlivé soudy, soudci samotní nicméně podle Listiny základních práv a svobod stávkovat nemohou.
Soudci mohou s žalobami kvůli platům u Ústavního soudu uspět, říkají odborníci
