Článek
Obchod v Písečném provozuje COOP družstvo Velké Meziříčí, které má na Žďársku rozsáhlou síť prodejen. „Situace nás dotlačila k poslednímu zoufalému pokusu využít síly sociálních sítí,“ poznamenal starosta Marek Černý.
„Lidi to nenechalo chladnými, nabralo to neuvěřitelných obrátek a druhý den se ozvala inspektorce COOP zájemkyně,“ popsal Černý. Podle jeho slov obchod tak zatím pokračuje dál.
V případu se dost angažoval i proto, že v posledních čtyřech letech obchod vedla jeho manželka.
„Běžné ceny“ supermarketů jsou jen dalším nástrojem, jak mást zákazníka
I když v Písečném žijí jen dvě stovky lidí a do Bystřice nad Pernštejnem s několika supermarkety je to jen pět kilometrů, považuje starosta místní prodejnu za nezbytnou.
„Pro řadu lidí je důležité si dojít každé ráno pro čerstvé pečivo a další běžné věci než plánovat větší nákup ve městě,“ řekl.
Vesnické prodejny zajišťují starším lidem i sociální kontakt, říká bývalá vedoucí obchodu v Písečném Kateřina Černá.
Starostové podobných vesnic jsou už řadu let v těžké situaci. Ve snaze udržet základní službu hlavně pro starší občany, jichž bývá někdy i většina, či maminky s dětmi, jsou nakonec ochotní dorovnat ztrátu, když řetězec na konci roku přijde s nataženou rukou.
„U nás je to nestandardní. COOP je v obecním objektu v bezplatném nájmu a energie platí přímo obec. Máme s tím náklady, ale je rozdíl, jestli je platíte napřímo a můžete si vybrat dodavatele energií,“ podotkl starosta.
Místní prodejna končí v mírném zisku - zřejmě i díky tomu, že zásobuje obecní a spolkové akce.
Věchnov už nechtěl platit 160 tisíc
To ve Věchnově, který se nachází jihovýchodně od Bystřice a kde žije asi 330 lidí, se vydali jinou cestou. S řetězcem jim došla trpělivost, a tak obchod odkoupili, opravili podle aktuálních norem a loni ho pronajali soukromníkovi. Jde o krámek s cukrářskou výrobnou a možností nákupu bez obalu.
COOP přenáší dluhy na obce. Dělá to tím stylem, že napíše smlouvu o úhradě ztráty, pokud ji obec odmítne, firma vyhrožuje, že prodejnu uzavře.
„Chtěli jsme prodejnu udržet, jedna paní zrovna sháněla místo na výrobu zákusků, přitom vede obchod, abychom udrželi základní obslužnost. Nájem platí skoro nulový,“ popsal starosta Věchnova Josef Pokorný.
„Firma každý rok přišla s žádostí o úhradu ztráty, byli jsme tlačeni do kouta. Největší ztráta byla 160 tisíc ročně,“ prozradil starosta. „Pro družstvo je jednodušší posbírat na obcích peníze. To se to pak podniká, když to zadotuje stát a obce,“ glosoval to Pokorný.
Jeho jmenovec Libor Pokorný, který starostuje v nedaleké Rožné a předsedá 39 obcím sdruženým v mikroregionu, je také kritický.
„COOP přenáší dluhy na obce. Dělá to tím stylem, že napíše smlouvu o úhradě ztráty. Pokud ji obec odmítne, firma vyhrožuje, že prodejnu uzavře,“ vylíčil obvyklý průběh. „Malé obce jsou tlačeny, někdy bych použil i slovo vydírány tím, že není jiná možnost nakoupit si běžné denní potřeby,“ dodal.
„Máme snahu se domluvit, protože chceme, aby se služby obyčejným lidem zachovaly, není to vůbec jednoduché. A znamená to další výdaje z rozpočtů,“ uvedl Libor Pokorný, který zároveň pochválil Kraj Vysočina, že pomáhá obcím udržet fungování kamenných prodejen dotacemi.
Zastupitelstva řeší situaci různě. Například v Rožné zastropovali maximální možný doplatek ztráty na 100 tisíc korun. Obchod by tu prý nejraději převzali sami, ale objekt se jim nepodařilo odkoupit a jiný odpovídající prostor nemají.
COOP družstvo Velké Meziříčí provozuje v regionu 108 prodejen. Ty ztrátové v nejmenších obcích většinou dotuje obec s pomocí kraje.
Předseda představenstva COOP družstva Velké Meziříčí Jaroslav Pavlíček uznal, že dotace a doplácení ztrát hrají klíčovou roli. „Bez spolupráce s obcí nebo krajem by to už dávno nefungovalo,“ řekl.
Je to volba starostů, jinak by naše nejmenší prodejny, které jsou dlouhodobě ztrátové, byly už dávno zavřené.
Řetězec je podle něj posledním partnerem, který je schopný žádanou obslužnost zajistit a nabídnout.
„Je to volba starostů, jinak by naše nejmenší prodejny typu C, které jsou dlouhodobě ztrátové, byly už dávno zavřené,“ reagoval na kritické hlasy.
Největší problém? Najít zaměstnance
Dotace sama ale nevyřeší všechno. Aktuálně provozuje družstvo v regionu 108 prodejen a firma hledá více než deset prodavaček či vedoucích. „Největší problém při zajištění obslužnosti na venkově je sehnat personál,“ popsal Pavlíček.
„Stejně jako v jiných oborech nejsou lidi, je to poměrně náročná práce a není tak atraktivně placená, o to hůř se nám zaměstnanci shání,“ shrnul svůj pohled s tím, že je to problém maloobchodu napříč republikou.
Samospásný není ani koncept samoobslužných prodejen fungujících v režimu 24/7. První takovou už COOP otevřel ve Velkém Meziříčí. „Je to ale nejdražší řešení. Obcím to nabízíme, ale zatím se žádná taková, která by do toho šla s námi, neobjevila,“ uvedl šéf řetězce.
V Březí nad Oslavou se rozhodli jít jinou cestou a odstřihli se od řetězce. Letos na jaře tam vznikla samoobslužná prodejna přístupná 24 hodin denně.
První obce už spustily nonstop prodejny
I v tomto ohledu se už objevují odvážné alternativy. Újezd i Březí nad Oslavou, dvě vesnice u Nového Veselí, se od řetězce odstřihly a podpořily vznik nonstop prodejen, jejichž fungování okoukaly v Bítovanech na Chrudimsku.
„My v Březí jsme otevřeli v dubnu, v Újezdu asi o měsíc později. Zatím dobrý, lidé chodí nakupovat, využívají i možnost jít do obchodu i v hodinách, kdy už by jinak bylo zavřeno,“ popisuje první zkušenosti starosta Březí Radek Vencálek.
Obchůdky provozuje stejná živnostnice pro obě obce společně. Na větší bilancování je však ještě brzy.
Klasické vesnické obchůdky s obsluhou však mají ještě jeden nezastupitelný rozměr. „U nás v Písečném je hodně starších lidí. Pro ně je důležitá i komunikace. Když si nepovídají se mnou, povídají si babičky mezi sebou. Na akce v obci už ti starší moc nechodí, takže obchod pro ně zajišťuje i sociální kontakt,“ líčila končící prodavačka Kateřina Černá, která se teď místo krájení šunky a objednávání pečiva bude těšit na příchod druhého dítěte.
Automatizované prodejny jsou šancí pro malé obce
