Je úplně mimo. Experti ztrhali Babišův „brutální“ plán na řešení nelegální migrace

„Ilegální migraci je potřeba řešit, brutálně ji zastavit, brutálně. Vzít peníze neziskovkám, zabránit pašerákům, aby pašovali ilegální migranty do Evropy. A na to musíme rozmístit všude po plážích jižní Evropy ozbrojené složky, které ty pašeráky vezmou do vězení. Máme udělat dohody se zeměmi severní Afriky. Tak to bylo vždy naplánováno,“ řekl předseda hnutí ANO Andrej Babiš v úterý na plénu Sněmovny.

Odborníci na migrační politiku upozorňují, že tak jednoduché to není.

„Pašeráci se chytit nenechají. Obvykle to udělají tak, že na lodi vyberou jednoho, který poslední úsek s uprchlíky dojede. Někdy jsou to nezletilí, aby pokud možno nepřišel vůbec žádný trest,“ vysvětlil Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům, který se migraci věnuje přes dvacet let.

Uprchlíci, kteří se dostanou do Evropy, mají právo o azyl požádat a policie jim v tom nemá bránit, zdůraznil.

Mnohdy využívají pašeráci k převozu migrantů jednorázové nafukovací čluny, nepočítá se s tím, že by se na nich vraceli zpátky. „Obvykle pašeráci neřídí až do evropských přístavů,“ doplnil s tím, že podle něj expremiér migraci nerozumí.

V praktické rovině by rozestavení policistů po plážích znamenalo pokrýt tisíce kilometrů podél severní hranice Středozemního moře, na což by byly potřeba odhadem stovky tisíc policistů. Jen Řecko má hranici přes 13 tisíc kilometrů.

„Pokud bychom dali jednoho policistu/vojáka na 500 metrů pobřeží 24 hodin denně, je potřeba umístit celkem 460 000 policistů a vojáků bez logistiky, ubytování, jídla, nemocí a dovolených. V praxi tedy spíše 1 milion osob,“ tvrdí poradce ministra Ivana Bartoše a expert na digitalizaci Michal Bláha.

Pro srovnání – agentura Frontex, která hlídá vnější hranici Evropské unie včetně pobřeží a podílí se na ní členské státy, má zhruba 2500 pohraničních strážců.

„Řekové mají tisíce ostrovů. Kdo by to platil a koordinoval? To je naprosto nereálné,“ zhodnotil Rozumek.

Pašeráci a lidé, kteří nelegálním migrantům do Evropy pomáhají, navíc mění průběžně taktiku. Když se dozvědí, že některé pobřeží hlídá hlídka, tak podle něj počkají nebo pojedou na jiný ostrov.

Některé členské státy ale k většímu nasazení policistů u středomořské hranice přistoupily, třeba Řecko. Hlídali ale v moři, kde se snažili uprchlíky zastrašovat, aby k břehům vůbec nedopluli.

„Teoreticky se může stát, že budou policisté i na plážích, ale neslyšel jsem o tom a myslím si, že je to úplně mimo,“ doplnil Rozumek.

Snaha domluvit se státy severní Afriky, aby lépe střežily své hranice, jak zmínil šéf ANO, tady je. Lídři Evropské unie se dohodli s Tunisem, připravuje se také dohoda s Egyptem. Ačkoliv na to jdou nemalé částky, s řadou zemí je to komplikované.

„Ty státy jsou šťastné, že jejich občané odcházejí do Evropy a celý život posílají peníze příbuzným do té země. Severoafrické země, to je obrovský byznys. Často je tam i policie zapletená do sítí, které organizují převaděčství. Je to složité,“ vysvětlil Rozumek.

Problém je třeba s návratem uprchlíků do Alžírska, které má povinnost vlastní občany přijmout, ale často se to neděje.

Situaci přiblížil loni v létě také ředitel organizace Řecká rada pro uprchlíky Lefteris Papagiannakis, podle kterého řecké úřady boj s pašeráky nezvládají.

„Vezměte si dohodu mezi Itálií a Libyí. To není dohoda s libyjskou vládou, ale jen s některými ozbrojenými skupinami. Libye je nefungující stát, není tam vláda – nebo minimálně tam není jedna vláda,“ řekl v rozhovoru pro Seznam zprávy.

„Dáváte peníze, aniž byste věděli komu. V médiích se objevují zprávy, že jdou přímo pašerákům. Platíte jim, aby udrželi lidi uvnitř své země, ale zároveň financujete jejich činnost, to je podle mě pokrytecké,“ dodal.

Počet nelegálních vstupů do EU se loni opět zvýšil. Agentura Frontex zaznamenala u 380 tisíc lidí pokus o „nestandardní“ přechod unijních hranic. Středozemní migrační trasa z Afriky do Evropy je jednou z nejvíce využívaných.