Článek
Je případ Víta Bárty a Jaroslava Škárky pro vás dosud největší kauza?
Soudím šestým rokem a ano, je největší.
Je i nejzávažnější?
Otázka je, co je závažné. Já jako trestní právník to definuji výší trestní sazby. U tohoto případu je nejpřísnější sazba u obžalovaného Bárty, a to maximálně šest let. Tedy pokud jde o to, jaký trest hrozí, tak určitě nejde o nejzávažnější věc. Pokud jde o rozsah této kauzy, o mediální prezentaci, zájem i sledovanost, tak samozřejmě ano.
Měl jste z toho radost, když jste tuto, tak mediálně sledovanou kauzu dostal, anebo to ve vás spíš vzbudilo nějaký ostych s tím, že tady soudíte bývalé ministry a vyslýcháte i ty současné?
Ostych to ve mně nevzbudilo, na druhou stranu, že bych poskakoval po budově soudu a vyhazoval tento spis do vzduchu… Žádnou zvláštní radost jsem z toho také neměl.
Takže skutečně žádné velké emoce?
Žádné velké emoce jsem necítil, zkusil jsem to přijmout profesionálně s tím vědomím, že tato kauza ke zdejšímu soudu přijde a byla tedy určitá logická pravděpodobnost, že jsem jeden z těch, kdo tento trestní spis může dostat.
Kolik stránek má před vámi ležící spis k této kauze?
Něco přes tisíc. Počet stránek není tak velký, ale pokud jde o studium spisu, tak je tam mnohem větší počet stran, které se týkají výslechů jednotlivých svědků, než bývá obvyklé.
Jak dlouho jste se připravoval na soudní líčení?
Jakmile jsem spis dostal, četl jsem ho, prostudoval a nařídil jsem to během dvou týdnů. To znamená, že jsem to studoval deset či dvanáct dnů.
Kdybychom se tady bavili o tom, že někdo za úplatek poskytl někomu veřejnou funkci ve smyslu funkce ve státní správě, nikdo by nepochyboval o tom, že jde o korupci. Tady jde o úplatky uvnitř politické strany za loajalitu, což je něco nehmatatelného. Je to v tomto smyslu precedens?
Neznám rozsudek nebo rozhodnutí, které by se tímto zabývalo.
Zdál se vám text obžaloby, který jste dostal na stůl, dostatečný?
Text obžaloby mi přišel kvalifikovaný, stejně tak mi přišly kvalifikované výkony všech stran. Nejen kvalifikované, ale myslím si, že i korektní.
Proč jste se rozhodl nechat hlavní líčení prakticky on-line, kdy celou dobu jednání běží kamery, zpravodajské servery už minutu po tom, co zde zazní, mají všechno na internetu?
Jednání je veřejné, což znamená, že vy novináři zde máte přístup s notebooky, můžete si cokoli zapisovat a vysílat to on-line a já nemám způsob, jak ovlivňovat to zpravodajství, a ani k tomu není žádný rozumný důvod. Naše nahrávací zařízení to neruší.
A ty kamery?
V téhle kauze nemám pocit, že by přítomnost kamer obžalované nějak omezovala v jejich obhajobě, že by na ně působila psychicky negativně.
Taktéž jsem měl pocit, že to neovlivňuje výpovědi svědků. Většina lidí, kteří tu celý týden vystupovali, má zkušenosti s kamerami, umějí před nimi zjevně vystupovat.
Škárka předává soudci videozáznam,
Šlo vám také o transparentnost?
Určitě. Jde o proces, o který je obrovský veřejný zájem a je to oprávněně věc veřejného zájmu.
Ono vlastně řešení té kauzy od začátku probíhalo na stránkách novin a v televizi, součástí spisu jsou i nahrávky televizních vystoupení, je tam citována řada článků.
A i z hlediska soudu je to určitý způsob obrany proti spekulacím, že je vedeno nějaké nekorektní řízení. Včetně těch kamer. Každý vidí, jakým způsobem se chováme k oběma stranám, jakým způsobem umožňujeme vést proces, každý to může posoudit.
Radil jste se o tom s vedením soudu?
Neradil.
Vyčetl vám to někdo z kolegů?
Tohle mi nikdo z kolegů nevyčetl, spíš mi vyjadřovali sympatie.
Vyčetl vám to ale prezident Klaus. Co na jeho kritiku říkáte?
Ten jeho výrok jsem četl, slyšel, a moc jsem mu neporozuměl. Myslím, že je nadbytečné to nějak dál komentovat.
Co ale říkáte tomu, že komentuje soudní líčení nezávislého soudu? Neberete to jako možné ovlivňování, když hlava státu kritizuje postup předsedy senátu?
Pokud jde o mě, tak mě takové výroky rozhodně neovlivní. Druhá věc je, že každý občan má právo vyjadřovat se k jakékoli veřejně probírané otázce. To znamená, že jako občan takové právo má.
Jak zdrženlivě se prezident chová a jak potřebuje prezentovat své názory vůči justici a vůči probíhajícím soudním řízením, je na jeho zvážení, svědomí a znalosti věci.
Byl během těch pěti náročných dnů nějaký okamžik, který by vás aspoň vnitřně zvedl ze židle?
Byly tu určité překvapivé okamžiky, například předložení nahrávky panem Škárkou, výslechy některých svědků byly překvapující, to nepochybně, ale že by mě něco zvedlo ze židle, to ne.
A naopak něco, co vás pobavilo?
Ano, byly takové okamžiky, určitě. Pan John pojal své vystoupení zábavnějším způsobem, ale i s tím se jako soudce setkávám. Ta výpověď měla svůj smysl a je na nás, jak ji potom vyhodnotíme.
Co říkáte tomu, že se vám tu scházejí důkazy, které měli účastníci nebo svědci nepochybně k dispozici dávno před zahájením hlavního líčení, a teď s nimi najednou vyrukují?
Omlouvám se, že na tu otázku v této fázi neodpovím. I to je věc, kterou se musíme zabývat při konečném posuzování.
Při dnešní výpovědi svědka Jánského jste zachoval dlouho naprostý klid. Někdo jiný by vzhledem k jeho vystupování uložil pokutu možná o hezkých pár minut dřív. Takhle bez emocí postupujete běžně?
Já ano. Snažím se řízení vést takovým způsobem, abych je – terminologií fotbalového rozhodčího – trochu pustil. Mám totiž zkušenost, že v devadesáti pěti, možná více procentech případů se tak lépe dobereme k cíli.
I v případě svědka Jánského to k tomu přispělo. Nakonec odpověděl na všechny otázky a věc je vyřešena. Otázka pořádkové pokuty už je teď naprosto nezajímavá.
Kdybych na něj vyrukoval drsnějším způsobem už dřív, což jsem udělat mohl a trestní řád mi takovou možnost dává, ta věc by patrně skončila tak, že by odmítl vypovídat a řízení by to protahovalo.
V této kauze neřešíte jen korupci, ale také otázky vnitřního chodu vládní strany. Chvílemi se tak téma výpovědí posouvá spíš k fungování české politiky.
Ten posun je nevyhnutelný. Obžaloba tímto směrem částečně vede své důkazy a svou argumentaci a vyptává se tímto směrem svědků, protože se snaží odhalit řekněme vyšší důvody a souvis-losti tvrzené korupce.
Stejně tak dost výrazně tímto směrem směřuje i obhajoba pana obžalovaného Škárky. Pro dokazování je to fakticky nevyhnutelné. Jak to vnímám já? Profesio-nálně.