Je to vzkaz Pavlovi, míní o odmítnutí nominace Zemanové a Baxy politologové

Někdejší předseda Nejvyššího správního soudu (NSS) Josef Baxa, bývalá prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová a Jan Wintr jsou prvními třemi kandidáty na ústavní soudce, které Pavel navrhl. Definitivně o nominacích rozhodne za týden Senát, předcházet tomu bude ještě projednání v senátním výboru pro lidská práva.

Ústavně-právní výbor ve středu podpořil pouze kandidaturu profesora ústavního práva Jana Wintra.

Mluvčí prezidenta Markéta Řeháková Právu napsala, že z výsledků jednání výboru nedělají závěry, „pro výběr kandidátů bude klíčová až schůze pléna Senátu 31. května“.

Jan Kysela, vedoucí prezidentova panelu, který nominanty do ÚS vybíral, výsledek komentoval krátce. „Překvapení, smutek, očekávání příštího týdne,“ napsal Právu.

Už dříve z komentářů některých senátorů ke kandidátům podle politologa Petra Justa vyplývalo, že se jich údajně dotklo, že s nimi prezident nominace předem nekonzultoval. „Dalo by se říci, že byli v uvozovkách uražení,“ řekl ČTK. „A možná využívají toho, že prezident Pavel je ve vnitropolitických věcech méně zkušený, tak se snaží posílit svůj vliv,“ dodal.

Také podle Kubáčka vyslal Senát signál Pavlovi, že chce být „sparingpartnerem“ vyjednávacího procesu. „Klíčový vzkaz se jmenuje: Pane prezidente, berte nás, Senát a speciálně ústavně-právní výbor, jako důležitého partnera a bavte se s námi dopředu, vnímejte i naše představy,“ uvedl Kubáček.

Baxa má podle něj ještě šanci, že Senát jeho nominaci schválí. „Já si dovedu představit, že u kandidáta Baxy ještě vůbec není rozhodnuto, protože ten rozdíl byl velmi těsný. U Zemanové se spíš ukazuje, že její mise bude těžká,“ podotkl.

Baxa své postoje přiblížil slovy: „Nejsem žádný radikál nebo progresivista. Považuji se za liberála. Stavím se trochu vpravo, s velkým sociálním cítěním.“

Pro Zemanovou ve středu hlasovali jen dva z deseti přítomných členů výboru, pro Baxu čtyři. Podle Kubáčka se Baxa nyní bude muset širšímu plénu v Senátu představit intenzivněji, detailněji a aktivněji. „U Zemanové musel být nějaký hlubší problém, že nepřesvědčila. Dva hlasy je hodně málo, v situaci, kdy to není kontroverzní kandidátka,“ dodal.

Just připomněl, že k nominacím zazněly také názory, že kandidáti jsou málo různorodí z hlediska právních názorů. To je ale spíše otázka na právníky, uzavřel.

Ústavní soudce jmenuje prezident se souhlasem Senátu na deset let, přičemž opakování mandátu ústava nezakazuje. K 3. květnu skončil mandát trojici Milada Tomková, Jaroslav Fenyk a Jan Filip. Celkem funkční období letos skončí sedmi ústavním soudcům včetně jejich předsedy Pavla Rychetského.

Pavel na konci března při návštěvě horní parlamentní komory senátorům řekl, že jim hodlá navrhnout na ústavní soudce jen takové kandidáty, o jejichž kvalitách nebude mít pochyby. Při výběru nominantů Pavel vychází z návrhů víc než dvacítky oslovených právnických institucí. Navržená jména posuzuje sedmičlenný konzultační panel v čele s ústavním právníkem Janem Kyselou.

V dubnu po schůzce s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) a zástupci senátních výborů Pavel novinářům řekl, že nastavení procedury nominací nových ústavních soudců je pro Pražský hrad i Senát přijatelné. Podle Vystrčila účastníci schůzky plně respektují, že nominace podává prezident a Senát je schvaluje. Dodal, že senátoři ke způsobu výběru nemají žádné výhrady.