Článek
Problém je v tom, že elektronické neschopenky měly původně začít plně fungovat od letošního července, tedy od chvíle, kdy se obnoví proplácení prvních tří dnů nemocenské. E-neschopenky se ale nakonec spustí až od ledna příštího roku, řekl po pondělním jednání tripartity premiér Andrej Babiš (ANO).
„Byla jasná dohoda mezi zrušením karenční doby a zavedením e-neschopenek. Toto nastane až od ledna 2020, kdy by se měla spustit e-neschopenka kompletně. Je to teď určitý problém v rámci koalice,“ prohlásil premiér.
Dodal, že poslancům jeho hnutí se zrušení karenční doby nelíbí. „Od začátku jsme měli problém s karenční dobou, musíme si to vydiskutovat,“ konstatoval Babiš.
Celou věc by měli poslanci ANO prodiskutovat v úterý na jednání klubu.
Maláčová: Posunutí nepřipadá v úvahu
Jakýkoliv odklad ale rázně odmítla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). „Posunutí termínu zrušení karenční doby nepřipadá v úvahu,“ zdůraznila po zasedání tripartity. Zrušení karence se zavedením e-neschopenky podle ní nesouvisí.
Zrušení karenční doby bylo jedním z hlavních požadavků ČSSD pro vstup do vlády. Poslanci o obnovení proplácení prvních tří dnů nemoci rozhodli letos v lednu, kdy 129 hlasy přehlasovali veto Senátu. Zrušení karence podpořili poslanci z řad vládních ANO a ČSSD, přidali se k nim Piráti, SPD, komunisté i lidovci.
Každý politický subjekt by si to měl rozmyslet
Proti posunutí se vyslovil i předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Byl bych velmi nerad, kdyby se někdo pokoušel o jakýkoliv posun. Každý politický subjekt by si to měl rozmyslet. Byl by to signál pro zaměstnance, který by se někde projevil," varoval.
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula
Na odklad zrušení karenční doby do chvíle, než budou plně funkční e-neschopenky, tlačí i zaměstnavatelé. „Požadujeme plně funkční systém e-neschopenky od ledna 2020. Do té doby žádáme o odložení rušení karenční doby,“ uved první viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.
„My jsme samozřejmě chtěli, aby návrh byl komplexní a zaměstnavatelům něco přinesl, aby měli informaci hned po nastoupení pracovníka na pracovní neschopnost,” uvedl šéf Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner.
V současnosti je situace taková, že náhradu mzdy od čtvrtého do 14. dne nemoci hradí zaměstnavatel ve výši tří pětin průměrného denního výdělku. Během prvních tří dnů nyní nedostávají zaměstnanci nic.
Od července mají nově dostávat od zaměstnavatele 60 procent denního vyměřovacího základu i v prvních třech dnech nemoci. Od 15. dne nemoci se budou nadále poskytovat dávky z pojištění. Zaměstnavatelům se pak sníží odvody o 0,2 procentního bodu.