Článek
Sněmovní výbory obvykle doporučují poslancům, jak by se měli k daným návrhům postavit. V případě ústavní žaloby na prezidenta se však jednomyslně shodli, že stanovisko přijímat nebudou a návrh pouze postoupí Sněmovně, která by měla ústavní žalobu řešit 26. září. Poslancům pouze doporučili, aby jednání bylo veřejné.
„Já se pravděpodobně dnes zdržím hlasování, mám pocit, že je to spíš soubor hříchů Miloše Zemana než jeden skutek, který by měl charakter hrubého porušení ústavy,“ řekl novinářům v pátek před jednáním předseda výboru Marek Benda (ODS). „Mám pocit, že to je spíše předvolební kampaň některých senátorů než dobře sepsaná trestní obžaloba podle ústavy,“ dodal.
Proti ústavní žalobě se vyslovil i poslanec ODS Pavel Blažek. Podle něj se jedná o ryze politické otázky, které by se neměly přenášet na soudy. „Ta žaloba, to je jako jít se špendlíkem na hrocha. Hroch se jenom usměje,” přirovnával Blažek. „Neúspěch této ústavní stížnosti Miloše Zemana jen posílí, silný už je dost,” podotkl.
Předseda lidovců Marek Výborný v pátek zdůrazňoval, že poslanci nejsou v roli žalobců ani soudců. „Když to připodobním k nádraží, tak jsme na výhybce. Buď přehodíme výhybku a pošleme to do depa, anebo tu výhybku přehodíme na druhou stranu a pošleme to soudu. A ten teprve rozhodne, zda jsou ty skutky důvodné,” uvedl Výborný.
Osm Zemanových prohřešků
Ústavní žalobu na prezidenta inicioval senátor Václav Láska (Senátor 21), který ji v pátek hájil i před poslanci. Prezidentovi je v návrhu žaloby vyčítáno osm prohřešků.
Senátorům vadí, že dlouho odmítal odvolat ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD). Dalším prohřeškem podle senátorů je, že Zeman nechal vládnout bez důvěry menšinový kabinet Andreje Babiše. Prezident podle nich „vytvořil situaci, kdy vláda bez důvěry vládla bez jakékoliv odpovědnosti.“
Proti Ústavě podle senátorů bylo i to, že Zeman odmítl jmenovat ministrem zahraničí Miroslava Pocheho, jak chtěla ČSSD. Černínský palác dočasně řídil ministr vnitra Jan Hamáček.
Žaloba se věnuje i několik let starým záležitostem. Senátorům se nelíbí, že Zeman v roce 2013 jmenoval vládu premiéra Jiřího Rusnoka, ačkoliv ve Sněmovně existovala ustálená většina, která mohla kabinet sestavit a podpořit.
Pro schválení je potřeba 120 hlasů
Dalším údajným prohřeškem je například lánská schůzka s několika představiteli ČSSD, která měla obejít Bohuslava Sobotku coby předsedu strany. Senátoři také prezidentovi vyčítají, že když Sobotka podal demisi, prezident ji nechtěl přijmout jako demisi celé vlády, ale chtěl vyměnit pouze premiéra.
Aby se ústavní žalobou vůbec zabýval Ústavní soud, muselo by ji schválit 120 poslanců. To při současném rozložení Sněmovny není moc pravděpodobné. Předpokládá se, že hnutí ANO, komunisté, SPD a minimálně část ČSSD žalobu nepodpoří.
