Článek
Začátek trasy je už tradičně u hromadného hrobu v Pohořelicích a odtud pak průvod lidí směřoval zpět do Brna. Mezi účastníky převládaly mladší ročníky a zněla hlavně němčina.
Společně s kamarádkami se na cestu vydala i Annegret. „Moje rodina pochází z Opavy a dodnes tam mám dost přátel. A myslím, že i Brno je pěkné místo pro návštěvu, je dobré být tady, bavit se s lidmi a porovnávat a sdílet vzpomínky,“ řekla Novinkám.
„Vím, jaká se za pochodem skrývá smutná historie. Je dobré o tom přemýšlet, ale vždy, když byla válka, stala se i nespravedlnost. Je potřeba zastavit nenávist a používat mozek. Všichni jsme lidé, jsme stejní, i když každý pocházíme odjinud, ostatně sám jste mě oslovil nejdřív v češtině,“ dodala směrem k reportérovi Novinek.
Smíření je důležitější než válka
Odhodlaně ukrajovala první kilometry z trasy trojice mladých kamarádů z Prahy. „Jsem velká fanynka historie, četla jsem i román Vyhnání Gerty Schnirch od Kateřiny Tučkové. A jsem dojatá,“ řekla Zuzana, která šla s Ondřejem a Ladou.
S ukrajinskou vlajkou šel na konci průvodu Mirek. „Mám obrovský problém s tím, že Putin začal válku, a chci takto veřejně deklarovat, že by nám nemělo být jedno, co se děje. Hned jsem si vzpomněl na mnichovskou smlouvu a řekl jsem, že pokud se zachováme jako tehdejší Francie a Británie, bude to špatně,“ přemítal při chůzi.
O potřebě spojovat mluvil i Adam. „Slyším tu nejen němčinu, ale i angličtinu. A jsem za to rád. Jdu letos potřetí a mám dojem, že je tu nejvíc lidí. Takto můžeme vyjádřit, že smíření a demokracie jsou důležitější než válka,“ měl jasno.
Pochod se koná v rámci akce Meeting Brno. Před devíti lety brněnští zastupitelé v souvislosti s touto poutí přijali Deklaraci smíření a společné budoucnosti, která se stala historickým milníkem v procesu vypořádávání se české společnosti s touto kapitolou dějin.