Hlavní obsah

Jandák si krášlí zahradu židovským náhrobkem

Právo, Petr Blahuš
PRAHA

Poslanec za ČSSD a exministr kultury Vítězslav Jandák má na své zahradě vystavenou vzácnou a starou židovskou památku, náhrobní kámen macevu. Historiky a představitele židovské federace obcí to překvapilo, protože podle nich je maceva autentická a musela být vytažena ze země na nějakém chráněném židovském hřbitově. Považují to za nemorální a nevkusné.

Článek

Sám Jandák Právu přiznal, že má na zahradě svého pražského domu židovský náhrobní kámen. Macevu si prý přivezl asi před 25 lety ze Slovenska.

"Zachránil jsem ji před zničením. Natáčel jsem tehdy u Bratislavy a s hrůzou jsem si všiml, že z těch pomníků udělali bolševici silnici. Řekl jsem si prokristapána, to je nějaká úcta k historii a k lidem a jeden z těch kamenů jsem si naložil a odvezl domů," řekl Jandák, na jehož zahradě visí na zdi jen o několik metrů dál socha Ježíše Krista na kříži.

Jandák: jsem na to hrdý

Náhrobní kámen si Jandák dal podle svých slov doma do pokoje, protože si ho velmi vážil. "Jak jsem ale posléze zjistil, ten kámen byl zakletý. Patřil prý sebevrahovi. Kolem mě se začala dít různá neštěstí, přejelo mě auto a další hrůzný věci a já přišel na to, že se nikdy nemá s těmi pomníky hýbat. Já s tím ale hýbal proto, abych ho zachránil. Jsem na to hrdý," brání se Jandák.

Na dotaz, proč za těchto podmínek nenabídl kámen třeba pražské židovské obci, Jandák odpověděl, že za tamními funkcionáři byl. "Řekli mi tam, jakou musím říct modlitbu, aby ty věci kolem mě přestaly, já to nad tím kamenem odříkal a ono to opravdu přestalo. Od té doby, to už je určitě 24 let, jí mám na zahradě pod stromem a stop, je svatý pokoj," řekl.

Podle něj židovské obci nevadí, co s macevou udělal. "Nevadí jí to, asi. Navíc teď je to už v cizím státě a jak by se to tam hledalo?" opáčil poslanec.

Náhrobky patří stále Židům

Podle odborníků na židovské hřbitovy z Židovského muzea je maceva jednoznačně originál. "Jde o typický náhrobek z druhé poloviny 19. století. Podle textu na ní patřila ženě, která zemřela třetí den, tedy v úterý, 26 nisanu 5633, podle občanského kalendáře 23. dubna 1873," řekl Právu jeho pracovník Daniel Polakovič po zhlédnutí předložených fotografií macevy.

Dnešní výrobní cenu takového kamene odhadl zhruba na 40 tisíc korun, ale historická cena může být podle něj ještě vyšší. Podle něj je možné v případě, kdyby si mohl přečíst celý hebrejský nápis na náhrobku, zjistit místo, kde původně maceva stála.

Většinu podobných památek dnes už podle něj židovské obce u nás i na Slovensku restituovaly. Zbývá jen malé procento, které patří jiným majitelům. Většinou v případech zapadlých hřbitovů daleko od obydlených míst.

"Necitlivé zacházení s židovskými památkami za komunistů od padesátých do devadesátých let bylo dáno neoficiálním postojem veřejnosti k Židům a projevem nízké úcty k jejich památkám. Mentalita lidí se od té doby ale moc nezměnila," dodal.

I tak to ale podle něj není důvodem, aby měl macevu Jandák na své zahradě. "Není to v žádném případě v pořádku. I kdyby ji tam kdysi našel nebo říkal, že ji chtěl zachránit, mohl to aspoň oznámit úřadům nebo židovské obci," uvedl Polakovič.

U politika obrátili

"Vlastnit něco takového je z hlediska zákona přinejmenším sporné," řekl Právu tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus. I on ale připustil, že před rokem 1989 se s těmito židovskými artefkakty čile obchodovalo. "Ovšem i tehdy to bylo bez souhlasu židovské obce trestné," upozornil.

Podle židovské víry totiž macevu potřebuje každý židovský nebožtík, aby mohl předstoupit před Mesiáše. Krausova slova nejprve potvrdil i předseda pražské židovské obce František Banyai. "Určitě to není správné. Klid mrtvých by se neměl rušit. I kdyby to ale nebylo možné postihnout podle trestního zákona, jedná se velkou nemorálnost. A to i v případě, že jednal v dobré víře, že tím macevu zachrání" řekl nejprve Banyai.

Když však zjistil, že kámen je vystavený na zahradě politika, otočil. "To, co ten člověk tehdy udělal, považuji jednoznačně za dobrý skutek a chci mu za to poděkovat, i když nevím o koho jde. Dnes by se to asi považovalo jinak, ale tehdy svým záslužným jednáním ten náhrobní kámen zachránil. Nejlepší by bylo, kdyby o jeho existenci vědělo i muzeum, to kvůli identifikaci a zdokumentování," sdělil pak Bányai.

O vrácení kamene zpět Židům však podle něj nelze uvažovat. "Předpokládám, že to už není možné. Záleží ale hlavně na vůli jeho současného držitele. Na židovských hřbitovech je mnoho míst, kam se dají umístit kameny ze zaniklých hřbitovů a nakonec i s poděkováním zachránci. Ale pokud mu kámen přináší štěstí, tak je jistě na dobrém místě," dodal Bányai.

Trestný čin by byl už promlčený

Podle advokáta Jaroslava Ortmana je otázka, zda je možné považovat převoz macevy ze Slovenska do Prahy za krádež. I kdyby, dnes už je tento čin promlčený. "Jinak by hrozily pachateli až tři roky vězení," řekl Ortman.

Přesto je podle něj povinností orgánů činných v trestním řízení, aby si Jandáka předvolaly k podání vysvětlení. "K tomu policie nepotřebuje ani souhlas Sněmovny. I s imunitou může pan poslanec říci, jak se k němu kámen dostal. Měl by prokázat, že ho opravdu přivezl ze Slovenska v té době, jak tvrdí a také přesně označit místo, kde ho sebral. Těžko by ale asi vysvětlil, proč ho s jeho vzděláním a postavením nikdy nenapadlo, že jde o věc, kterou nelze normálně vlastnit," vysvětlil Ortman.

Výběr článků

Načítám