Jako Viktorka u splavu. Duševní potíže čerstvých matek mohou být velmi závažné, přecitlivělost to není

„Můj první pocit byl krásný, řekla jsem si, jé, já budu maminka. Těhotenství jsem si užila a porod byl v pořádku,“ popsala začátky svého mateřství Marta Lázničková. O to více ji zasáhl nástup poporodní deprese, která se u ní projevila po návratu z nemocnice, když měla zůstat s novorozencem sama.

„Mé dceři bylo čtrnáct dní a já jsem jen seděla a brečela. Myslela jsem si, že se o své dítě neumím postarat, nemohla jsem vůbec nic,“ vysvětlila. Protože nevěděla jak dál, obrátila se na svou maminku. Pocity úzkosti a strachu byly tak silné, že ji její blízcí raději odvezli do nemocnice, kde si s ní, jak říká, lékaři nevěděli rady.

Paní Lázničková nakonec strávila pět týdnů na psychiatrickém oddělení. Vyrovnávala se tam také s představou, že na ni dcera čeká doma. „Nedokázala jsem vstřebat, že dítě je na celý život, přestože jsem si ho už dlouho přála,“ řekla.

Po návratu domů jí celé tři měsíce intenzivně pomáhala maminka. S maximální podporou ze strany rodiny se paní Lázničková se svým miminkem a rolí matky postupně sžila. Po čase se odhodlala projít těhotenstvím ještě jednou. Dnes má dcery dvě a svůj příběh sdílí s dalšími ženami ve snaze pomoci a šířit povědomí o problému. „Často jsem myslela na Viktorku u splavu, kterou nikdo nepodržel,“ zakončila.

Překonat psychické problémy paní Lázničkové významně pomohly i léky. Lékaři se však často zdráhají je těhotným ženám a čerstvým matkám předepisovat, a to i v závažných případech.

Podle psychiatra Jana Hanky deprese není jen nepříjemná, ale je i škodlivá pro průběh těhotenství i vývoj dítěte. „Tento faktor se při rozhodování o léčbě často opomíjí a ženám se léky ve jménu zdraví dítěte zapovídají,“ uvedl. „Neléčená psychická nemoc přitom většinou představuje větší riziko než léčba,“ dodal.

Mýtem je i to, že by mělo kojení vliv na špatnou náladu. „Říká se, že za vše může kojení a řešením je ho zastavit. To je ale zcela chybné,“ řekla praktická lékařka Jana Krzyžánková. U depresí podle ní také často dochází k záměně za zmiňované poporodní stavy, které mají mírnější příznaky a samy odezní do dvou týdnů. Vinu podle ní nelze svalovat ani na údajnou přecitlivělost nové generace.

Z vyjádření lékařů vyplývá, že psychické problémy matek jsou velmi komplexní. Mají na ně vliv biologické i psychologické faktory, o kterých toho lékaři zatím mnoho nevědí. Lékařka Krzyžánová také upozorňuje, že se s takzvanými perinatálními duševními poruchami ročně setká více než 15 tisíc čerstvých matek.

Pokud se příznaky projeví, mohou se ženy nebo jejich blízcí obrátit na praktického lékaře, neziskové organizace, které se tématu věnují, např. Úsměv mámy, nebo vyzkoušet aplikaci Kogito, která pomáhá ženám s poporodními úzkostmi a depresemi.