Hlavní obsah

Jak v zimě pomoci tonoucímu? Nejdřív volat záchranáře, pak se plazit po ledu

Novinky, Kristýna Léblová
Praha

Co dělat, když se pod člověkem propadne led a začne se topit? Do takové situace se může dostat každý. Trénovaní hasiči si vědí rady, ale obyčejný smrtelník je v pasti. Podle hasičů by potenciální zachránce měl nejprve volat tísňové linky a pak vyhodnotit, zda je schopen tonoucímu pomoci sám.

Jak zachránit tonoucího v zimě. Zkusil to i pražský radní HadravaVideo: Novinky

Článek

Radní hlavního města Prahy Libor Hadrava (ANO) si v pátek v mrazivém počasí vyzkoušel, jaké to je být v kůži záchranáře i tonoucího. „Prováděli jsme výcvik záchrany osoby z ledu, zkoušeli jsme různé druhy záchrany. Panu radnímu to šlo dobře,“ řekl velitel hasičského družstva Radek Rybák.

„Je to taková moje osobní věc, chci vědět, jak to funguje. Jak ta záchrana, tak být zachráněný. Naši hasiči jsou skvělí, věřím jim,“ vysvětlil Hadrava Novinkám, proč si vyzkoušel profesionální záchranu v ledové vodě.

Záchranné složky mívají výcviky pravidelně. Chovají se stejně profesionálně, jako kdyby šlo skutečně někomu o život. Jakmile se rozsvítí světlo, v mžiku všichni naskáčou do aut a se zapnutými houkačkami vyjíždějí k místu, kde se „topí“ člověk.

Radní se plazil i topil

Na místě vyskočil Hadrava z hasičského vozu. Jakmile měl pod nohama led, začal se plazit. Ostatní hasiči ho jistili lanem ze břehu. Skočil i do ledové vody a plaval k tonoucímu. Toho si ve vodě otočil zády k sobě, zachytil ho nohama a plaval ke břehu. Dal povel a hasiči táhli. Celá akce trvala pár minut.

„Cítím se příjemně, dokázal jsem si, že je to těžký. Kondice hasičů, záchranářů, je úžasná. Já jsem měl vůbec problém se doplazit a pak pochopitelně skočit do té ledové vody. Hlavně udělat správně ty pohyby, správně se připravit, někoho zachránit,“ radoval se Hadrava.

Velitel Rybák doporučuje všem, kteří by se mohli stát svědky podobné situace, aby okamžitě volali na číslo 150 nebo 155. Pak musí podat informace o dané situaci a následně vyhodnotit, zda je schopen tonoucího zachránit sám. Často se totiž stává, že se začnou topit i lidé, kteří někomu přispěchají na pomoc.

Čtyři nejčastější důvody úmrtí ve vodě
Prvotní šok z potopení (čas 0-2 minuty)
Utopení - ztráta obratnosti (2-30 minut po pádu do vody)
Podchlazení (po 30 minutách)
Kolaps po záchraně (většinou problémy se srdcem)
Na první dvě příčiny umírá okolo 55% obětí, na podchlazení zhruba 25% a po záchraně  20%.
Zdroj: HZS hlavního města Prahy

Výběr článků

Načítám