Hlavní obsah

Jak ovládnout stres a zachránit životy. Vojenští zdravotníci cvičili péči o raněné v bojových podmínkách

Praha-Břevnov

Kolona obrněných aut, exploze, těžce ranění vojáci a jejich záchrana. Takový scénář se v úterý dopoledne odehrál v areálu Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) v Praze 6. Vojenští zdravotníci si v modelové situaci, která je může na misích potkat, cvičili péči o těžce raněné v bojových podmínkách. Jak jim to šlo, se můžete podívat ve videu Novinek. Ukázce přihlížela kromě novinářů i ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Ukázka výuky přednemocniční péče v bojových podmínkáchVideo: Michaela Bartošová, Novinky

Článek

„Připravili jsme vojenskou kolonu vozidel, najela na improvizované nástražné zařízení, které následně explodovalo. Došlo ke zranění pěti osob a účastníci modelové simulace se o ně postarali,“ nastínil scénář ukázky lékař a vedoucí Centra bojové medicíny ÚVN Jan Páleník.

Akce měla být podle něj co nejvíce realistická, aby se přiblížila podmínkám při terénních operacích. Byla součástí několikadenního specializovaného kurzu pro zdravotnický i nezdravotnický personál, jenž se tu koná třikrát do roka.

Simulace trvala hodinu, jindy si zdravotníci procházejí i dvanáctihodinovou akcí. Do záchrany se zapojilo 11 z celkem dvanácti účastníků kurzu, jeden byl odvolán na pomoc do oblastí zasažených povodněmi. Zraněné nejdřív ošetřili na místě výbuchu, pak je transportovali do nafukovacích stanů k následné péči. Další desítka vojáků skupině zabezpečovala prostor.

Foto: Novinky

Ukázka péče o zraněné v bojových podmínkách

Nový šéf ÚVN: Potřebuji kolem sebe lidi mé krevní skupiny ochotné pracovat na více než sto procent

Domácí

„To vše proběhlo pod dozorem našich zkušených instruktorů, kteří dohlíželi nejen na kvalitu prováděného ošetření, ale zaměřovali se také například na správnou a efektivní komunikaci v týmu,“ dodal Páleník s tím, že péče podle jeho pozorování proběhla bez selhání a účastníci nezklamali.

Velmi realistická amputace

Aktéři se museli postarat jak o živé figuranty v roli traumatizovaných pacientů, tak o neživé figuríny, které používají k výuce. Po explozi masivně krváceli, měli poraněné hlavy nebo přišli o končetiny – sice jen „naoko“, zranění ale mnohdy působila velmi realisticky a zůstalo po nich na místě hodně rudých kaluží.

„Výbuch vytváří tzv. blast injury, to znamená, že může dojít k poškození prakticky jakéhokoli systému organismu. Nejčastější jsou střepinová poranění, kdy můžou úlomky z dělostřeleckého granátu napáchat velkou paseku. Dále jsou to amputace, vídáme i vnitřní krvácení, ať už se to týká hrudníku, břicha, nebo poranění mozku,“ vyjmenovává lékař zranění, se kterými se mohou vojenští lékaři na frontové linii setkat.

Na výbuchy nástražných zařízeních byli vojáci zvyklí například na expedičních misích v Afghánistánu. „A když se podíváme na Ukrajinu, v dnešní době tam je podobný trend, naprosto vévodí dělostřelecké granáty a dronové útoky, střelná poranění nejsou častá,“ zmínil vedoucí.

„Naši zdravotníci nejsou roboti, jsou to lidi a ti mají svoje emoce, životní potřeby, standardy. A pokud je vystavíme spánkové deprivaci, hladu, žízni, fyzické aktivitě, strachu o vlastní život a tak dále, to všechno zcela mění, jaký výkon budou poskytovat. Je potřeba s tím pracovat a naučit se ten stres ovládat,“ vysvětluje, proč jsou podobná cvičení potřeba.

Prezident Pavel zveřejnil svou lékařskou zprávu

Domácí
Foto: Novinky

Zranění vypadala velmi realisticky, šlo ale o propriety a make-up.

V učebně i v zahraničí

Informace využitelné ve výuce i praxi v současnosti získávají mimo jiné od ukrajinské armády, jak připomněla ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která před nedávnem navštívila výcvikový prostor v Libavé, kde se ukrajinští vojáci školí, a přijela se také podívat na ukázku v ÚVN.

„S ukrajinskými vojáky si vzájemně předáváme informace, my jim ohledně vývoje nových technologií, oni nám o tom, jakým způsobem odpovídají naše postupy realitě na frontě. Někdy se to liší, i proto výcvik ukrajinských vojáků bereme jako příležitost pro obohacení o čerstvou zkušenost z frontové linie,“ vysvětlovala na tiskové konferenci v nemocnici.

Aktuálním tématem je také samotná bezpečnost při poskytování zdravotní péče v bojovém prostředí. „Ten nepřítel na nás číhá a čeká. Jakmile začneme poskytovat péči, začne útočit znovu, a to si musíme dávat pozor. Na to jsme dříve v takovém rozsahu nebyli zvyklí,“ upozorňuje Páleník.

Foto: Novinky

Ošetření vojáků ve stanech

Bližší spolupráci by čeští medici mohli navázat rovněž s izraelskou stranou, jak naznačila Černochová. „Přislíbila jsem, že se obrátím dopisem na ministra obrany (Jo´ava) Galanta,“ uvedla. „Naši zdravotníci by (v jiných zemích) mohli vypilovat veškeré techniky. Vycvičí se nejlépe tím, když je budou opakovat a stane se z nich rutina,“ dodala.

V ÚVN jim s přípravou pomůžou nově otevřené prostory Centra bojové medicíny, které si Černochová prohlédla.

„Tento prostor je určen především k teorii, kterou zdravotníkům prohlubujeme a rozšiřujeme. Tu praktickou část tu provádíme poměrně vzácně. Nicméně tady budou probíhat i jiné kurzy, například pro vojenské zdravotníky anesteziology, ti se musí naučit například zvládat nenadálé události během celkové anestezie,“ doplnil na závěr Páleník.

Foto: Novinky

Černochová si prohlédla nové prostory a pomůcky pro výuku bojové medicíny.

FOTO: Výbuch, dým a krev. Vojáci trénují ošetřování ve válečných podmínkách

Domácí

Výběr článků

Načítám