Článek
„Mrazy jsou snad už pryč, letos výrazně neškodily. Na rozdíl od předchozích dvou let. Sice byly v polovině března a částečně zasáhly již nalité pupeny, ale nebylo to nic zásadního,“ řekl místopředseda Ovocnářské unie České republiky (OU ČR) Ivo Pokorný.
Ne příliš radostné jsou ale informace z Moravy od sadařů, kteří pěstují meruňky. „Odkvetly velmi rychle, v podstatě za pět dní. Mohlo za to horko, sklizeň tak čekáme jen průměrnou. A to se ještě může projevit červnový propad, kdy stromy v reakci na počasí část úrody shodí,“ upozornil Pokorný.
Jestli se na tom nic nezmění, pak začneme vinobraní v polovině srpna
Vcelku bezproblémová je zatím situace u broskví, višní i jablek. Pokud ovocnářům výsledek jejich snažení nezdecimuje sucho, budou mít konečně co sklízet.
Důležité je tak podle odborníků hlavně to, jak silné budou v dalších dnech dešťové srážky. Závlahy totiž vše nezachrání a také nejsou všude. „Nejvíc ohrožená je nová výsadba. Kde vysadili vloni nové sady a mladé stromky jsou příliš malé, jsou nejvíce ohroženi. Jinak ovocné stromy přece jen odolávají suchu lépe než obilí a další plodiny,“ dodal Pokorný.
Pokud tak sucho postihne sady, následky se projeví později než u zasychajících polních plodin. Náprava pak už fakticky není možná. Sadaři se proto snaží budovat kapkové závlahy, které jsou efektivní, nároky na spotřebu vody jsou přitom podstatně menší než u plošných závlah.
Vinohrady rozkvetou o tři týdny dřív
„Vinice kontroluji, zanedlouho pokvetou a jsou v dobrém stavu. Násada na letošní sklizeň je bohatá a většina vinařů ji bude muset probírat, tedy snižovat,“ uvedl místopředseda Vinařské asociace ČR Jiří Maděřič. Rychlý nástup jara způsobil, že vinohrady rozkvetou o tři týdny dřív než obvykle.
Vinice se chystají na květ. O tři týdny dříve než obvykle.
„Jestli se na tom nic nezmění, pak začneme vinobraní v polovině srpna. Obecně platí, že hrozny dozrávají zhruba pětadevadesát dnů po květu, takže bychom sbírali už v srpnu,“ poznamenal.
I vinaři ale pociťují sucho. Navzdory tomu, že réva je odolná a kořeny umí dosáhnout na vláhu hluboko do půdy, mnozí již spustili závlahy. „Na druhé straně je to bojovník, a když musí bojovat, je schopna dát kvalitní a zajímavou sklizeň,“ připomněl Maděřič.
Vzhledem k proměnám klimatu, kdy jsou letní měsíce velmi suché, se začíná stále častěji mluvit i o tom, že by se na jihu Moravy mohly objevit třeba olivové sady. „Jako zájmové pěstování možná, jako produkční plodina ale nikoliv, podmínky na to u nás opravdu nejsou,“ sdělil Pokorný.
„Přemýšlel jsem nad tím, že bych část sadů z důvodů sucha nahradil olivami, ale hned jsem si to rozmyslel. Plodí až kolem patnáctého roku a nesnášejí mráz. Už pět stupňů mrazu je poškodí, deset stupňů pod nulou pak nevratně zničí kořeny. A to jsou teploty, které u nás nejsou výjimkou,“ dodal Maděřič.