Článek
Když Fiala upozorňuje, že prezident Miloš Zeman získal po svém opětovném zvolení pocit, že „může dělat téměř cokoliv”, byť jeho pravomoci nedoznaly ve srovnání s jeho předchůdci zásadnějších změn, jde o prakticky identický argument, kterým před zavedením přímé volby varoval Klaus.
„Prezident volený všemi občany by z definice disponoval daleko větší legitimitou než dosud, legitimitou na rozdíl od vlády neodvozenou, a tím bychom velmi zproblematizovali dosavadní uspořádání a vyvážení moci výkonné,” tlumočil v březnu 2011 Klausovo stanovisko na půdě Senátu jeho kancléř Jiří Weigl.
Rozkolísání moci výkonné
V projevu opakovaně zaznělo, že dílčí změna Ústavy, která musí zavedení přímé volby provázet, může rozkolísat rozdělení moci výkonné ve státě, neboť přímo volený prezident si jí bude nárokovat více.
Prezident Miloš Zeman
„Změnit pouze způsob volby a tím reálnou váhou instituce prezidenta beze změny jeho postavení nedává smysl,” upozornil tehdy Weigl s tím, že na rozsáhlejší změny Ústavy, které se v takovém případě Klausovi jeví jako nezbytné, není česká společnost připravena.
Klaus namísto přímé volby plédoval za změny, které by posílily pozici vlád, které by mohly „formulovat a realizovat konzistentní politický program”, což lze přeložit jako volání po prvcích většinovém systému.
Projevy politického boje
To Klaus akcentoval i v připomínce okolností „poslední prezidentské volby”, tedy jeho zvolení v roce 2008, kdy podle něj došlo na „velmi sporné projevy otevřeného politického boje”.
Tehdy byl Klausovým protikandidátem ekonom Jan Švejnar a volby byly provázeny názorovými veletoči, zdravotními indispozicemi zákonodárců i údajnými výhrůžkami, jimž někteří museli čelit.
Východisko exprezident viděl ve změně volebního zákona, „která by umožnila nalézání a vytváření jasných parlamentních většin pro podporu vlády i pro zvolení prezidenta”.