Izraelské drony se prodraží, armáda k nim rovnou nakupuje i výzbroj

Ministerstvo obrany v srpnu rozhodlo vyjednávat s izraelskou vládou o pořízení strojů, které státní izraelský podnik IAI vyrábí od roku 1994. To vyvolalo kritiku odborníků, protože obrana se rozhodla bez výběrového řízení vybrat starší typ letounu, kterých se ostatní armády už zbavují.

Pozdvižení způsobilo i to, že dron nemá certifikaci pro využití v českém vzdušném prostoru. Navíc se ukázalo, že drony nebudou stát avizovaných 1,5 miliardy korun, ale nákup se prodraží o dalších 1,2 miliardy korun.

Armáda ke kritice nejdříve mlčela, teď se začala hájit. Podplukovník Vlastimil Vašíček, vedoucí oddělení rozvoje bezpilotních systémů generálního štábu, Právu řekl, že se cena navýšila, protože se obrana rozhodla zároveň nakoupit jak letouny, tak výzbroj.

Původně měl proběhnout nákup ve dvou fázích. V první měla armáda dostat tři stroje, dvě řídicí centra v kontejnerech a také tatrovky, které je budou převážet. Vše v hodnotě 1,5 miliardy korun (tedy 500 milionů za kus).

Druhá fáze měla přijít podle Vašíčka až mezi lety 2028 a 2029, kdy chtěla obrana nakoupit zbraně (rakety a pumy) a speciální senzory za 1,2 mi­liardy. Kvůli tomu, aby stroje nemusely dvakrát procházet vojskovými zkouškami – podruhé kvůli uchycení a parametrům zbraňových systémů –, obrana obě fáze sloučila.

„Tak to bude mnohem jednodušší. Proto jsme se dostali na částku 2,7 miliardy. Což je částka, která koresponduje s původní cenou, která vzešla z výsledků předběžné tržní konzultace,“ řekl Právu Vašíček.

Pro srovnání: tři Herony 1 koupila před osmi lety Jižní Korea celkově za 36,5 milionu dolarů (asi 300 milionů korun za kus). V roce 2019 podepsala s Izraelem kontrakt na 50 Heronů 1 Indie v celkové hodnotě 500 milionů dolarů (asi 250 milionů korun za kus).

Armáda oslovila šest výrobců: dva z Izraele, dále z Francie, USA, Itálie a Británie. Pro letecké odborníky bylo překvapením, že v takové konkurenci nakonec uspěl Heron 1.

Spíš očekávali, že armáda vybere druhý izraelský stroj – Hermes 900 od firmy Elbit, který je mnohem modernější, před nedávnem se pro něj rozhodlo např. Švýcarsko.

Podle Vašíčka ale Heron 1 splnil všech pět základních požadovaných parametrů: výdrž, výškovou dostupnost, dolet, vzletovou hmotnost a užitečnou zátěž.

„Elbit nesplnil parametr výdrže. Požadavek byl minimálně 15 hodin při minimální užitečné hmotnosti (100 kg) a při dostupu nad 20 tisíc stop (6 km). Na tento konkrétní požadavek firma z nějakého důvodu opakovaně neodpověděla, to znamená, že v konečném důsledku nesplnila kritéria,“ řekl podplukovník.

Podle něj není také pravda, že by obrana nepožadovala zapojení českého průmyslu. „Podmínkou je, že 30 procent zakázky musí získat české firmy. Jaké podniky si vyberou, je ale plně na Izraelcích. Předpokládá se také, že servis by měly dělat české firmy,“ uvedl Vašíček.

Kritici také upozornili, že Heron 1 se vyrábí skoro třicet let a že se ho řada zemí již zbavuje. Podle Vašíčka stroj, který chce armáda pořídit, není vůbec zastaralý, protože jde už o desátou verzi.

„Novější verze jsou vyrobené částečně z kompozitu, tvarově vypadá letadlo jinak, má jinou aerodynamiku, novou avioniku. Stářím lze letadlo přirovnat třeba k Boeingu 737, ten se vyrábí už přes 50 let a je to jedno z nejúspěšnějších letadel. Stáří je spíše výhodou. Stojím si za tím, že patří k nejmodernějším bezpilotním letadlům v dané kategorii,“ podotkl.

Podle Vašíčka jde o spolehlivé stroje, i přestože jich řada havarovala. „Čím víc ty stroje létají, je procento pádů logicky vyšší,“ řekl Vašíček. Velká část nehod byla podle něj zapříčiněná lidskou chybou. Třeba nedávný pád do moře v Izraeli byl způsoben tím, že technik špatně dotáhl mazací ústrojí.

Nejhlasitějším kritikem nákupu je Ladislav Semetkovský, šéf firmy Primoco, která vyrábí bezpilotní letouny Primoco UAV One 150. Podle něj armáda chce nakoupit stroj, který není certifikován nikde v Evropě.

Podle Vašíčka to nevadí, protože zatím žádný z větších bezpilotních letounů nebyl pro provoz v civilním vzdušném prostoru v zemi NATO nebo EU certifikován.

„Ale v rámci jednání s Izraelci je jednou z podmínek armády, že letoun musí být certifikován pro EU, aby mohl létat i v nesegregovaném prostoru po celé České republice,“ řekl podplukovník. Dnes mohou vojenské drony létat pouze nad vybranými vojenskými prostorami.

Podle ředitele Úřadu pro civilní letectví Davida Jágra půjde o vojenskou certifikaci, protože civilní certifikace v celé EU je zatím v nedohlednu.

„Vojenská nebo policejní letadla jsou tzv. státní letouny, a ty nemusí splňovat civilní předpisy, a přesto mohou létat ve vzdušném prostoru za určitých podmínek,“ řekl Právu Jágr. Těmto letadlům uděluje povolení odbor dohledu nad vojenským letectvím, který spadá pod ministerstvo obrany.

Podle Jágra s armádou spolupracují na vytvoření bezpečnostních pravidel i pro větší letouny. „Vzhledem k tomu, že máme zkušenost s přeletem vojenských bezpilotních prostředků přes naše území, tak se nebojím, že bychom nestihli dohodnout tato pravidla do doby, než armáda letouny nakoupí a zavede do provozu,“ poznamenal Jágr.

Narážel na to, že v roce 2016 česká vláda souhlasila s tím, aby nad Českem mohly létat největší americké špionážní drony Global Hawk.

Původně armáda chtěla bezpilotní letouny s poloviční vzletovou hmotností. Tedy okolo 600 kilogramů, nyní požaduje stroje vážící okolo 1300 kg. „Na základě zkušeností ze zahraničních operací jsme zjistili, že je potřeba navýšit vzletovou hmotnost letounu hlavně kvůli palebné podpoře jednotek v poli, tedy aby byl letoun vyzbrojený,“ řekl Vašíček.

Myšlenku nákupu středních dronů armáda opustila. K průzkumu a sledování jí podle Vašíčka stačí letouny nižší kategorie, jako je americký Scan Eagle.