Izraelci zaplatí Česku desítky milionů. Pokuta za nefunkční radary

„Dosud jsme nepřevzali čtyři radiolokátory MADR 3D. K věci se uskutečnila schůzka na úrovni sekce vyzbrojování a rozvoje sil za českou stranu a zástupkyní ředitele SIBAT (Ředitelství pro mezinárodní obrannou spolupráci izraelského ministerstva obrany - pozn. red.) a ředitelem ELTA (výrobce radiolokátorů - pozn. red.) za izraelskou stranu. Výsledkem byl mimo jiné schválený harmonogram předání radiolokátorů MADR 3D a termín ukončení projektu,“ uvedla mluvčí obrany Simona Cigánková.

Ta nastínila i další postup, včetně sankcí. „S izraelskou stranou budou zahájena jednání o pokutách po předání posledního radaru. Tento postup, tedy zahájení jednání o smluvních pokutách až po kompletních dodávkách, je běžný i u všech dalších projektů, kde dojde ke zpoždění v dodávkách,“ uvedla Cigánková.

Smluvně má Izrael zaplatit 65 milionů korun, jak dříve řekl šéf sekce vyzbrojování ministerstva obrany Lubor Koudelka.

Všech osm radiolokátorů MADR izraelský podnik dodal do Česka už v roce 2023, armáda ale zatím mluví jen o čtyřech převzatých. Kdy by mohly plně fungovat všechny a mohly být začleněny do protivzdušné obrany, zatím není jasné.

Nákup radarů z Izraele a řešení sankcí poukazuje i na zcela rozdílné přístupy k jednotlivým zemím. Zatímco Izrael pokutován bude a je to přímo zakotveno ve smlouvách, prodlení dodávek z USA pokutovat nelze. Česko zde objednalo mimo jiné vrtulníky systému H1, kde se dodání opozdilo o měsíce a stíhačky páté generace F-35. Ty mají být plně schopné plnit operační úkoly do roku 2035. Kdyby ne, sankce nehrozí.

„Pokud jde o mezinárodní kontrakty na nákup vojenského materiálu uzavírané s americkým ministerstvem obrany v rámci systému Foreign Military Sales, jedná se o kontrakty uzavírané v přísném souladu s tamními právními předpisy, respektive závaznými pravidly Foreign Military Sales na úrovni zákonů, která neumožňují zahrnout sankční ujednání do smluvního vztahu. Stejně tomu je i v případě pořízených vrtulníků systému H1,“ vysvětlila rozdílnosti Cigánková.

Podle mluvčí obrany v případě mezivládních kontraktů (vyjma USA) na nákup vojenského materiálu nemusí vládní nákupčí postupovat podle žádných zahraničních pravidel.

„Mohou zcela využít všech pravidel a nástrojů obsažených v českém právním řádu. Sankční ujednání, zejména v podobě ujednání o smluvních pokutách, je pak možné v rámci příslušného mezinárodního kontaktu vyjednat,“ dodala.

Odpovědnost za vyjednávání smluv a podmínek má na obraně především ekonomická sekce. Její ředitelka Blanka Cupáková, která byla přímo odpovědná za vyjednávání nákupu F-35, končí na ministerstvu po desítkách let v březnu. S ní odchází i ředitel rozpočtového odboru Zdeněk Rozina.