Izrael nemá jinou možnost než pozemní operaci, soudí bývalý velvyslanec Pojar

Každý konflikt v Izraeli má potenciál přerůst v mezinárodní krizi. Bude to i teď v tomto případě?

Nedá se to vyloučit. Klíč k tomu má jeden jediný člověk, a to je ajatolláh Alí Chameneí, jestli zavelí a dá pokyn Hiz­balláhu, aby šel do války s Izraelem.

Pokud příkaz nedá, tak si myslím, že je velká šance, že se konflikt nerozroste. Americké letadlové lodě tam nejsou kvůli Gaze, ale kvůli Íránu a libanonskému Hizballáhu jako jasný vzkaz, že pokud se Hiz­balláh pustí do útoku na Izrael, tak se dostane do konfliktu s USA.

A co Turecko?

Hamás má sice kanceláře v Turecku a ideologie tureckého prezidenta Recepa Erdogana není vzdálená ideologii Muslimského bratrstva, ale myslím, že Turecko se bude chtít držet dál od tohoto konfliktu a zároveň je v zájmu Turecka, aby konflikt co nejdřív pominul, aby se nějakým způsobem nepřelil i na tureckou ulici a do turecké politiky.

Také jsem si nevšiml větší kritiky z arabského světa vůči letadlovým lodím USA, protože bez ohledu na to, co říkají, tak všechny země na Blízkém východě mají neblahou zkušenost s islamistickými teroristickými skupinami a nikdo si nepřeje, aby se to rozrostlo ve velký konflikt a zase je to zasáhlo.

Jsem přesvědčen, že ač mnozí nemají rádi Izrael, tak zároveň nepřejí nic dobrého islamistům, protože jsou pro ně největší hrozba.

Může ten útok v Izraeli být inspirací pro další teroristy, kteří by mohli začít znovu šířit teror po Evropě?

Měli bychom být bdělí a rozhodně bych nevylučoval to, že zejména v západní a severní Evropě k nějakým útokům dojde. Už jenom to, že se lidi shromáždili na ulicích na podporu probíhajícího teroristického útoku, o něčem svědčí.

Pro Izraelce je hlavně nepříjemné, že Hamás unesl 150 zajatců. Teď je chtějí vyměnit za elektřinu a vodu, kterou do Gazy zastavili. Je to rozumné? Vždyť to vyvolá humanitární krizi v Gaze.

Humanitární krizi vyvolal Hamás už útokem, do kterého se zapojily tisíce lidí a další tisíce do odpalování raket. Nikdo nemůže chtít po zemi, aby zásobovala elektřinou a vodou druhý stát, který ho napadl. Rozpoutá-li někdo útočnou válku, tak nemůže oběť být nápomocna útočníkovi. To je zdravý selský rozum a civilizační instinkt.

Budou na to Palestinci slyšet?

Uvidíme. Takováto situace ještě nenastala. Nevím, jestli Hamás chce vůbec vyměňovat rukojmí. Každá teroristická organizace má za cíl smrt co nejvíce civilistů, a to na obou stranách. Cizí chce zabít, protože to jsou nepřátelé, a když jsou zabíjeni vlastní, tak získá sympatii světa, protože se dostane do role oběti. Je to strašně cynická hra, ale nejfanatičtější islamisté chtějí ukazovat, jak podřezávají rukojmí, rozsévání smrti a zároveň, že jejich obyvatelstvo se stalo obětí.

Co vlastně Hamás tím nečekaným a brutálním útokem sledoval?

Hamás hluboce věří, že jeho posláním je zlikvidovat Izrael a zahnat Židy do moře. To je jeho dlouhodobý cíl. Krátkodobým cílem je torpédovat vyjednávání mezi Izraelem a Saúdskou Arábií a USA.

Proč? Kvůli penězům, které Hamás dostává z arabského světa?

Peníze dostává spíš z Kataru a to bude asi dál pokračovat. Ale takový krok by znamenal další uznání existence Izraele arabským světem a Saúdská Arábie je s Egyptem nejdůležitější zemí a navíc jsou tam ta nejposvátnější místa islámu, a to jde proti zájmům Hamásu. Dalším důvodem může být, že od poslední války mezi Iz­­raelem a Hamásem uběhly roky a Hamásu se podařilo dozbrojit a být v plné síle. A určitě chuť zaútočit hrála svou roli.

Gaza je kousek pobřeží bez valného přístupu. Kde se tam berou zbraně a kdo to financuje?

Peníze dostává z Kataru, Íránu a jistě od dalších vlád a pak má nemalé zdroje z fund­raisingu, který běží po světě. A nezapomínejme, že západní svět platí správu v Gaze. A Gazu spravuje Hamás. My tam de facto platíme státní správu a ti, kteří by se o to měli starat, mohou veškeré úsilí věnovat budování teroristické sítě a vojenských schopností. A ty nejsou zas tak drahé.

Hamás dokáže vyrobit rakety na místě. V tom jim hodně pomáhá Írán. Nepotřebují přesné, drahé rakety, ale hodně raket, které vystřelí na izraelská území, a je jim jedno, kam dopadnou. Protože když je jich hodně, tak vždycky udělají nějakou škodu. A pak mají ruční zbraně, které se pašují ze zahraničí. Něco Izraelci zastaví, něco se tam dostane. Armáda Hamásu není drahá, ale je to armáda motivovaných a dobře vycvičených lidí. Instruktory a elitní vojáky jim cvičí Hizballáh v Libanonu nebo přímo v Íránu a ti pak cvičí ostatní v Gaze.

Měl v útoku Írán prsty?

Írán Hamás podporuje, platí ho, dodává mu zbraně a koordinuje s ním politiku. Toho útoku se účastnili i bojovníci Palestinského islámského džihádu. To není početná organizace, ale je přímo pod velením Íránu. Nevím, jestli došlo k přímému pokynu, ale určitě ke koordinaci, a je jisté, že o tom nemohli nevědět.

Proč Írán tak nenávidí Izrael? Chápu problémy se sousedy, jako je Libanon nebo Sýrie, ale Írán je přece jen dál.

Není to nenávist mezi dvěma národy. Než v Íránu zvítězila v roce 1979 islámská revoluce, tak vztahy mezi Izraelci a Peršany byly vřelé, a tak jsou i vřelé vztahy mezi perskou diasporou například v USA a Izraelem. Není to nepřekročitelná, odvěká nenávist mezi národy, ale je to nenávist islamistického, revolučního režimu, který přijal prvky tradičního hitlerovského antisemitismu nacistické třetí říše.

Je to nedílná součást ideologie dnešního íránského režimu a ten chce posílit svoji pozici ve světě islámu. Chce maximalizovat svou roli v rámci tradičního soupeření mezi sunnity a šíity tím, že to bude Írán, který dobude Jeruzalém a zmocní se vlády nad třetím nejposvátnějším místem islámu. Zapadá to do soupeření se Saúdskou Arábií jako lídrem sunnitského světa, na jehož území se nacházejí dvě nejposvátnější místa islámu – Mekka a Medína.

Nejsou zájmy Íránu daleko od zájmů obyčejných Palestinců?

Určitě je to proti zájmům obyčejných Palestinců a přál bych si, aby palestinské vedení usilovalo přednostně o blaho svých občanů. Ale tak to často nebývá. Němci také věřili Hitlerovi, že se mu podaří vydobýt životní prostor a sjednotit Evropu pod německým vedením. Ale naštěstí pro ně to nedopadlo dobře. I další politici snili sny a hnali svoje lidi do sebezničujících válek. Palestinci v minulosti šli do mnoha válek a nakonec je vždy prohráli.

Často jdou vůdci jiným směrem než obyvatelstvo, ale tady to tak není, protože Hamás je nejpopulárnější skupinou uvnitř palestinských území. Před 20 lety vyhrál volby v Gaze. Sice se od té doby volby nekonaly, ale nedá se říci, že by neměl Hamás popularitu palestinské ulice.

Nemůže si za to sám Izrael, když podporuje stavby osad na Západním břehu?

Izraelci ke své nepopularitě jistě přispívají, ale jsem přesvědčen, že k útoku by došlo, i kdyby se Izraelci na Západním břehu chovali jinak. Na Gazu nárok nemají, před 20 lety ji opustili a situace se tam jen zhoršila. Kdyby se Izrael vzdal kontroly nad Západním břehem, tak by se z něj stala Gaza. Když ustupujete radikálům, tak nabývají na síle a není z toho lehká cesta, jestli vůbec nějaká cesta je.

Proč si tu zemi nerozdělí, jako jsme to udělali my se Slováky, a každý ať si to bačuje po svém?

Ty nároky jsou těžko skloubitelné a nároky těch teroristických hnutí jsou totalitní a s nimi se dohodnout nedá. Izraelská politika z posledních let je taková, že když se nejde dohodnout na izraelsko-palestinské úrovni, tak se dohodněme na úrovni izraelsko-arabské. A pokud se nám to podaří, tak to jistě pomůže v budoucnosti i na místní úrovni. A je potřeba říci, že v posledních letech k sbližování s arabskými státy dochází, a podle mého je to dobrý přístup.

Naruší útok tyto sbližovací snahy?

Může to jít oběma směry. Když Saúdové, Egypťané nebo Jordánci vidí, čeho je Hamás schopen a že se chová jako Islámský stát, který byl nebezpečný pro jejich režimy i obyvatele, tak je to spíše s Izraelem sblíží.

Izraelci měli vždy pověst, že mají nejlepší armádu a tajné služby na světě. Čím si vy vysvětlujete, že Hamás tak snadno uspěl?

Je v tom více faktorů. V konfliktu vždy platí, že každá strana se snaží inovovat, což se teď Hamásu povedlo. Izrael se soustředil více na situaci na Západním břehu, která byla neklidnější, a také na větší hrozby ze severu od Hizballáhu, který je pod vedením Íránu. Útok přišel z pátku na sobotu, kdy jsou vojáci doma a v Izraeli končily největší svátky. A proto měli na místě málo lidí, kteří na to nebyli připraveni. Ukazuje se, že nelze jen spoléhat na sofistikované technologie a je potřeba mít vojáky na místě.

Využil Hamás toho, že je Izrael v poslední době rozhádaný kvůli justiční reformě a celkově politicky nestabilní?

Nevím, jestli politický a společenský rozkol přispěl k tomu, že Izraelci ztratili svou bdělost, ale jistě to přispělo k odhodlání Hamásu zaútočit. Jakýkoli predátor, když vidí slabost, tak zaútočí.

Přispěje to ke konci premiéra Netanjahua? Vládne tam už dost dlouho a už dlouho má namále.

Benjamin Netanjahu je nejdéle sloužící izraelský pre­miér, který absolutně nejvícekrát vyhrál volby. Všechno záleží na tom, jak to celé dopadne. Předpokládám, že to ale povede k předčasným volbám, protože si nedokážu představit, že by jeho vláda vládla až do konce mandátu.

Přijde vám reálná pozemní operace do Gazy?

Myslím, že Izrael bude ještě chvíli bombardovat cíle v Gaze, dokud je tam bude mít, a pak rozhodnutí o pozemní operaci bude muset přijít. Nedokážu si představit, že by vůbec nevstoupil Izrael do Gazy, ale to ještě neznamená, že bude chtít dostat celé území pod kontrolu, protože to je nemožné.

Myslíte, že to dovolí svět, protože už teď se Turecko ozývá a jistě se přidají další?

Ve chvíli, kdy přestane mít Hamás schopnost zabíjet iz­­raelské civilisty, tak se veřejné mínění spíš začne přiklánět na palestinskou stranu. Tak to bylo vždycky. Ale pro ty země, které budou protestovat, podobné Hamásy a Islámské státy jsou také hrozbou, takže jedna věc bude rétorika a druhá věc budou konkrétní skutky.

Svět by si měl uvědomit, že Izraelci by byli nejraději, kdyby si Gazu vzal Egypt nebo aby se starala o sebe. Rozhodně netouží po tom tam bojovat a umírat nebo Gazu okupovat. Problém je, že Gaza existuje a je pod vládou schopné teroristické organizace. A s tím si musí nějak poradit, aby škody byly co nejmenší a aby další kolo války bylo co nejpozději.

Co říkáte na to, že Evropa nejdříve řekla, že Palestincům zastaví peníze, a pak vzala zpátečku?

Podle mého Evropa podporu přehodnotí, a to citelně. Musíme ale rozlišovat mezi bezprostřední humanitární pomocí a chronickou pomocí, která může být škodlivá, a také musíme rozlišovat mezi Západním břehem a Gazou. Ale pevně doufám, že už nepůjdeme zpátky před tento útok. Jako Češi tam skoro nic neposíláme, ale Západ si musí uvědomit, že nelze oddělit správní a politickou část od té teroristické a že nemůžeme Hamásu platit provoz státu, aby se mohl soustředit na výcvik teroristů.

Ukrajinci se bojí, že kvůli Izraeli svět o ně ztratí zájem. Může se to stát?

Samozřejmě když to bude delší konflikt nebo když se rozroste, tak to povede k rozmělnění pozornosti celého světa a částečně ruskou invazi na Ukrajinu upozadí. Ale dodávky zbraní na Ukrajinu určitě nezeslábnou, protože je to jasně naplánováno a bude to pokračovat.

Dá se říct, že to Rusku vyhovuje, že se napětí ve světě rozšiřuje?

Určitě mu to vyhovuje a bude to využívat ve svůj prospěch zejména propagandisticky a tam nějaké úspěchy sklidit může.

Co říkáte na situaci na Ukrajině? Vypadá to, že budou muset zase zazimovat v zákopech.

Za poslední rok se fronta příliš nepohnula ani na jednu stranu. Země se do sebe zaklesly a uvidíme, jaké to bude mít pokračování. Z českého pohledu je vynikající zprávou to, že před rokem a půl byl plán okupovat celou Ukrajinu, ale teď vidíme, že ruská armáda ztratila podstatné množství svých schopností, ruská ekonomika neposílila, fronta je stovky kilometrů od slovenské hranice a Rusům se podařilo dobýt jen zlomek ukrajinského území.