Článek
„Vítám všechny kroky, které jsou inovativní a jdou dál. Itálie to s Albánií zkouší. Je třeba to podpořit,“ uvedl nedávno český premiér Petr Fiala (ODS). Větší spolupráci se třetími zeměmi dlouhodobě podporuje i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Je tak paradoxem, že právě českým případem nyní argumentuje i italská justice.
Před dvěma lety zažádal v Česku o mezinárodní ochranu uprchlík z Moldavska. To je s výjimkou Podněstří podle české legislativy bezpečná země, a migrant se tam tak může vrátit. Žádost o ochranu mu proto zamítli. Věc poté projednával Krajský soud v Brně, který se obrátil s otázkami na evropský soudní dvůr. Ten došel na začátku října k závěru, že aby se mohl uprchlík vrátit do rodné země, muselo by být bezpečné celé její území.
Kromě jiného také uvedl, že státy musejí pravidelně přezkoumávat i současnou bezpečnostní situaci v daných zemích pro návrat uprchlíků. Soudy se tak s politiky neshodnou na tom, jaké země je možné považovat za bezpečné.
Vraťte je do Itálie! Soud nařídil poslat zpět první migranty přemístěné do Albánie
„Pokud budou (národní) soudy brát vážně nadnárodní právo Evropské unie, k takovým sporům bude docházet. Právo na azyl je zakotveno vysoko,“ popsal Filip Křepelka z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
V praxi by tak mohly mít vlády problém s vracením migrantů zpět do domovských zemí. Každá země si to může vykládat po svém.
„Jednotný evropský seznam bezpečných zemí neexistuje. Každý členský stát je vytváří podle svých potřeb, i proto se mohou seznamy významně lišit,“ uvedla Hana Malá, mluvčí českého ministerstva vnitra.
„Nevyřeší unijní problémy“
„I do zemí, které nejsou na seznamu, lze však vracet neúspěšné žadatele o azyl. Není tedy nutné jim automaticky udělovat ochranu,“ popsala Malá. Seznam bezpečných zemí v Česku stanovuje vyhláška ministerstva vnitra.
Stejně to měla i Itálie, na jejímž seznamu bezpečných zemí nebyl Egypt a Bangladéš, a právě z těchto zemí pocházelo dvanáct migrantů, kteří se museli z Albánie kvůli rozhodnutí soudu vrátit do Itálie.
Tamní vláda v reakci na to nebude určovat bezpečné země „jen“ přes ministerská nařízení, ale zákonem. Pro soud by tak mělo být obtížnější jej zpochybnit.
„Co Itálie v Albánii dělá, je zajímavý pokus, ale rozhodně to nevyřeší unijní problémy s migrací,“ uvedl Viktor Daněk z institutu Europeum.
V azylových centrech tam má být umístěno nejvýš tři tisíce žadatelů o azyl za měsíc, navyšovat se nebude.
Se zpožděním, ale přece. Itálie otevírá svá centra pro migranty v Albánii
