Článek
„Vítám všechny kroky, které jsou inovativní a jdou dál. Itálie to s Albánií zkouší. Je třeba to podpořit,“ uvedl nedávno český premiér Petr Fiala (ODS). Větší spolupráci se třetími zeměmi dlouhodobě podporuje i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Je tak paradoxem, že právě českým případem nyní argumentuje i italská justice.
Před dvěma lety zažádal v Česku o mezinárodní ochranu uprchlík z Moldavska. To je s výjimkou Podněstří podle české legislativy bezpečná země, a migrant se tam tak může vrátit. Žádost o ochranu mu proto zamítli. Věc poté projednával Krajský soud v Brně, který se obrátil s otázkami na evropský soudní dvůr. Ten došel na začátku října k závěru, že aby se mohl uprchlík vrátit do rodné země, muselo by být bezpečné celé její území.
Kromě jiného také uvedl, že státy musejí pravidelně přezkoumávat i současnou bezpečnostní situaci v daných zemích pro návrat uprchlíků. Soudy se tak s politiky neshodnou na tom, jaké země je možné považovat za bezpečné.
„Pokud budou (národní) soudy brát vážně nadnárodní právo Evropské unie, k takovým sporům bude docházet. Právo na azyl je zakotveno vysoko,“ popsal Filip Křepelka z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
V praxi by tak mohly mít vlády problém s vracením migrantů zpět do domovských zemí. Každá země si to může vykládat po svém.
„Jednotný evropský seznam bezpečných zemí neexistuje. Každý členský stát je vytváří podle svých potřeb, i proto se mohou seznamy významně lišit,“ uvedla Hana Malá, mluvčí českého ministerstva vnitra.
„Nevyřeší unijní problémy“
„I do zemí, které nejsou na seznamu, lze však vracet neúspěšné žadatele o azyl. Není tedy nutné jim automaticky udělovat ochranu,“ popsala Malá. Seznam bezpečných zemí v Česku stanovuje vyhláška ministerstva vnitra.
Stejně to měla i Itálie, na jejímž seznamu bezpečných zemí nebyl Egypt a Bangladéš, a právě z těchto zemí pocházelo dvanáct migrantů, kteří se museli z Albánie kvůli rozhodnutí soudu vrátit do Itálie.
Tamní vláda v reakci na to nebude určovat bezpečné země „jen“ přes ministerská nařízení, ale zákonem. Pro soud by tak mělo být obtížnější jej zpochybnit.
„Co Itálie v Albánii dělá, je zajímavý pokus, ale rozhodně to nevyřeší unijní problémy s migrací,“ uvedl Viktor Daněk z institutu Europeum.
V azylových centrech tam má být umístěno nejvýš tři tisíce žadatelů o azyl za měsíc, navyšovat se nebude.
