Článek
Odmítl však sdělit, jaký trest pro Coufala u kárného senátu Nejvyššího správního soudu požaduje. Nelze ale vyloučit, že ten nejvyšší, tedy zbavení funkce státního zástupce, což by znamenalo Coufalův konec v justici.
Přitom se ve svém jádru jednalo o banalitu. Trestní oznámení se týkalo toho, že Coufal měl se svým soukromým autem opakovaně využít parkoviště krajského státního zastupitelství v Brně určené výhradně jen služebním vozidlům.
Oznamovatel v tom podle Ištvana spatřoval možné podezření z trestných činů zneužití pravomoci úřední osoby a porušování povinnosti při správě cizího majetku.
Coufal vinu popírá
Podání přistálo nejprve na stole podřízeného Městského státního zastupitelství v Brně. „Doktor Coufal se o tom dozvěděl, zavolal tam a zjistil, že to tamní žalobci postoupí s návrhem na delegaci na Krajské státní zastupitelství v Brně. Této situace doktor Coufal využil k tomu, že dal pokyn, aby se to nedostalo do rukou adresátovi dopisu, vedoucímu oddělení dohledu, který to měl vyřizovat. Coufal si to stáhl k sobě na stůl, vyhodnotil si to, že nejde o trestní oznámení, ale o stížnost v oblasti správy státního zastupitelství a s tímto závěrem věc postoupil ministrovi spravedlnosti k dalšímu opatření,“ přiblížil problém Ištvan.
Coufal ve čtvrtek podání kárné žaloby na svou osobu bez bližších podrobností rovněž potvrdil. „Ano, v pondělí mi byl doručen přípis o tom, že na mě byla podána kárná žaloba. Já ale popírám, že bych se dopustil jakéhokoli kárného provinění. Více sdělím až kárnému senátu Nejvyššího správního soudu,“ řekl Právu Coufal.
Stáli proti sobě už v kauze Čunek
Je přitom veřejným tajemstvím, že Coufal a Ištvan stáli po určitou dobu každý na jiné straně barikády v soustavě moravských státních zastupitelství, a to v souvislosti s trestní kauzou někdejšího vicepremiéra a nyní lidoveckého senátora Jiřího Čunka.
Zatímco první z nich na případ po jeho přidělení jihlavskému okresnímu žalobci Arifu Salichovovi dohlížel a následně potvrdil rozhodnutí Salichova stíhání Čunka zastavit, druhý stál na straně přerovských a ostravských žalobců, kteří chtěli případ dovést s obžalobou k soudu. Patřil také ke kritikům nejvyšší žalobkyně Renaty Vesecké a postupu jejího úřadu, který Čunkův případ odebral státním zástupcům z Přerova a předal jej do Jihlavy.
Přitom právě kvůli kauze Čunek nakonec ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) z podnětu Vesecké odvolal Ištvana v roce 2007 z funkce vrchního státního zástupce. Do té se ale loni vrátil poté, co vyhrál soudní spor s ministrem potvrzující nezákonnost Ištvanova odvolání.
Coufal zase patřil do skupiny justičních špiček v čele s Veseckou, která v minulosti zažalovala u občansko-právního soudu někdejší nejvyšší státní zástupkyni Marii Benešovou kvůli jejím výrokům o justiční mafii. Přestože středočeský krajský soudce Vojtěch Cepl konstatoval, že tvrzení Benešové mají reálný základ a žalobě nevyhověl, odvolací vrchní soud dal nakonec žalobcům za pravdu s tím, že se jim Benešová musela za své věty omluvit. Coufala už se to ale netýkalo, protože společně s Arifem Salichovem v průběhu řízení žalobu stáhli.