Istanbulskou úmluvu cupují ODS i opozice

„Je to výsostně etická otázka. Pro někoho v rozhodování převažuje název, pro někoho obsah. Já si myslím, že úmluvu Česká republika nepotřebuje. Všechno, co úmluva říká, už v českém právním řádu je. Pak je to jen gesto a k němu se každý může rozhodnout podle svého. Já osobně určitě pro to hlasovat nebudu,“ řekl Právu předseda poslanců ODS Marek Benda.

Předpokládá, že Sněmovnu předběhne Senát, který má také nakročeno dokument odmítnout. „Je dost možné, že k jednání ve Sněmovně ani nedojde, protože mezinárodní smlouvy musí schválit obě komory,“ dodal Benda.

Ratifikaci paktu nedoporučil v Senátu zahraniční výbor ani výbor pro záležitosti EU. Schválení neprosadili zastánci ani v ústavní komisi horní komory. Podle senátora Tomáše Jirsy (ODS), který odpůrce proti úmluvě v Senátu organizuje, je velmi pravděpodobné, že budou mít většinu. „Lidovci slíbili, že budou také proti, a to by stačilo,“ sdělil Právu.

Jirsa počítá s hlasy většiny senátorů z 36členného klubu ODS a TOP 09, kde drží převahu občanští demokraté, a KDU-ČSL, kterých je 12. Připojí se však zřejmě i část sedmihlavého klubu ANO a dvě nezávislé senátorky Daniela Kovářová a Jana Zwyrtek Hamplová. V 81členné komoře by tak odpůrci měli většinu.

Odpor proti Istanbulské úmluvě mezi lidovci panuje i ve Sněmovně. „Vůbec není jasné, v čem by v této době měla být přínosem pro náš právní řád,“ poznamenal předseda klubu KDU-ČSL Aleš Dufek. „Při hlasování ve vládě se respektovalo, že v parlamentu jednotné koaliční hlasování nebude,“ připomněl.

Jenže Pirátům, STAN i TOP 09 by odmítnutí úmluvy pár měsíců před evropskými volbami uškodilo u voličů. „Nevím, jak to dopadne. Istanbulská úmluva možná někomu vadí názvem, ale absolutně nechápu, v čem může vadit obsah. Dlouhodobě říkám, že má být přijata,“ řekl Právu ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Předsedkyně TOP 09 a Sněmovny Markéta Pekarová Adamová tvrdí, že někteří poslanci podléhají mýtům. „Snažíme se tady v debatách mýty vyvracet, naposledy například náš poslanec Michal Zuna uspořádal k tématu ve Sněmovně seminář,“ uvedla.

Podle šéfa pirátských poslanců Jakuba Michálka je hlasování i o tom, zda se Česko připojí k většině vyspělé Evropy. Smlouvu už ratifikovalo 37 států, 45 ji včetně Česka zatím podepsalo.

„Bohužel proti tomu teď vystartovali orbánovští ideologové, kteří jsou i tady v Česku. Ať už jde o ženy, muže, nebo děti, nikdo nesmí být podle nás Pirátů terčem násilí a stát to nesmí přehlížet. Úmluva by nic nezměnila, ale jejím odmítnutím bychom se zařadili mezi několik zemí Východu a vytvořili alibi pro země, které mají s právy žen problém,“ řekl Právu.

Nesouhlasí ani s výtkou, že úmluva do českého právního řádu zavádí slovo gender. „Naše zákony už pojem gender obsahují, dokonce pro něj odpůrci úmluvy často hlasovali. Je to v praxi běžný pojem, který má v moderním světě svůj jasný smysl,“ dodal Michálek.

Premiér Petr Fiala (ODS) se stejně jako většina ODS staví k paktu chladně, mediátorem sporu zřejmě nebude. „Není to příliš důležitá otázka. Je možná důležitá symbolicky, ale fakticky, a to je pro mě důležité, všechno, co se týká diskriminace žen, možného násilí na ženách, je v našich zákonech ošetřeno,“ uvedl v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

K ODS a lidovcům se navíc přidává i opoziční ANO a SPD, která úmluvu označila za „totalitní zrůdnost“. „Já se ptám, zda Istanbulskou smlouvu potřebujeme. Cílí spíš na jiné země, než je ČR. Nikdo nám neodpověděl na to, jak by se její přijetí projevilo v právním řádu,“ řekl Právu poslanec ANO Radek Vondráček.

Nelíbí se mu, že úmluva počítá s větším zapojením neziskových organizací, které by měl stát více dotovat. „To by znamenalo další finanční výdaje,“ upozornil Vondráček.

Na podporu přijetí paktu minulý týden vystoupila i zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Cílem úmluvy je podle ní předcházet násilí a obětem a jejich dětem poskytnout adekvátní pomoc, ochranu a podporu. Její poskytování je v řadě ohledů v ČR stále nedostatečné.