Investice do modernizace armády rozdělují veřejnost

Investice do zdravotnictví podporuje 96 procent veřejnosti. Do vzdělávání by investovalo 93 procent lidí do dopravní infrastruktury 80 procent dotázaných. Vysokou podporu mají v očích veřejnosti i potenciální investice do bydlení, životního prostředí, vědy i energetiky, neboť jde o oblasti, kde se investice takříkajíc vrátí.

Jedinou položkou, která vzbuzuje kontroverze jsou investice do vojenské techniky. Podporuje je 48 procent lidí, zatímco 46 procent lidí je odmítá.

„Respondenti, kteří si myslí, že do armády se má investovat méně, jsou jednoznačně nejvíce proti investicím do stíhaček 5. generace (74 procent), do vybavení pozemního vojska (tanky či bojová vozidla) či do modernizace leteckých základen,“ uvedla agentura s tím, že vyšší podporu mají v tomto ohledu modernizační snahy protivzdušné obrany, případně boj proti kybernetickým hrozbám.

„Je ale otázkou, zda tomu lidé vlastně rozumí či se v tomto specifickém tématu orientují – často jde tedy především o pocit,“ dodal STEM/MARK k despektu části veřejnosti k armádnímu přezbrojování, které nabralo na intenzitě v souvislosti s válkou na Ukrajině.

Armáda bude za stovky miliard korun pořizovat americké letouny F-35, švédská bojová vozidla CV-90 i německé tanky Leopard.

Lidé byli dotazováni i na komunikaci kabinetu a obeznámenost veřejnosti s jednotlivými ministry. Zatímco premiéra Petra Fialu (ODS) i předsedy koaličních stran zná drtivá většina veřejnosti, řadu ministrů veřejnost nezná.

„Mezi méně známé (pod nebo kolem 50 procent) patří Michal Šalamoun, Martin Dvořák či Helena Langšadlová,“ uvedla agentura na margo ministra pro legislativu, nového ministra pro evropské záležitosti a ministryně pro vědu a výzkum.

„Vláda obecně má dle hodnocení lidí stále značnou rezervu v komunikaci. Kvalitu sdělování informací od vládních představitelů hodnotí dobře jen mizivé procento, i když třetina respondentů vidí snahu. Zbývající dvě třetiny si myslí, že se komunikace nedaří, a tak to hodnotí dokonce i někteří voliči vládních stran,“ upozornil autor průzkumu Jan Burianec.

Sběr dat proběhl od 21. do 28. července a zapojilo se do něj 1014 respondentů.