Invalidní důchod mohla mít už 14 let, ČSSZ jí za chybu musela doplatit 650 000 korun

Nápravy se podařilo dosáhnout až poté, co se žena s žádostí o pomoc obrátila na ombudsmana Stanislava Křečka. Ten zjistil v jejím případě pochybení ČSSZ a požádal jej o nápravu.

„Splnila podmínky pro to, aby jí byl její nárok na invalidní důchod přiznán,“ řekl ochránce Novinkám.

První žádost si žena podala v roce 2007, kdy na něj skutečně neměla nárok. Správa sociálního zabezpečení tehdy správně vyhodnotila, že nesplňuje podmínky pro přiznání důchodu. Neměla totiž v desetiletém období před vznikem invalidity odpracováno pět let.

Od roku 2010 ale začala platit pro pojištěnce starší 38 let změna. Podle ní mají na invalidní důchod osoby starší 38 let, pokud ve dvacetiletém období před vznikem invalidity deset let pracovaly. Tuto podmínku žena sice splnila, ale o změně pravidel nevěděla.

Plynula léta. Až v roce 2022 znovu požádala ČSSZ o přiznání invalidního důchodu. Tehdy již podle ombudsmana na něj měla s odvoláním na změnu z roku 2010 nárok. Správa ale její požadavek zamítla. Postoj změnila až po upozornění ombudsmana s tím, že tento postup je chybný. Žena tedy konečně získala důchod, ale má právo i na jeho doplacení za uplynulých pět let. Proto jí bylo vyplaceno ještě 650 000 korun. V důchodu ale mohla být již 14 let.

Případ ještě není zcela uzavřen. Stěžovatelce totiž v minulosti posudkový lékař změnil stupeň její invalidity z třetího, tedy nejtěžšího, na první. I o tomto rozhodnutí má Křeček pochybnosti.

Zdravotní posudek je podle něj nepřesvědčivý. ČSSZ proto nařídila mimořádnou kontrolní lékařskou prohlídku.

Posudkový lékař při ní konstatoval, že žena nebyla plně invalidní, ale jen částečně. Svědčí o tom podle něj také to, že „žena začala pracovat“.

Stěžovatelka ale pracovala, protože neměla na vybranou, když jí nebyl přiznán invalidní důchod. Ombudsman ženě poradil, že může podat námitku k vedení ČSSZ, případně věc řešit podáním správní žaloby.