Článek
Ministerstvo pro místní rozvoj rozhodlo, že na pražském náměstí Miloše Formana u hotelu InterContinental se nemá stavět žádný Brand Store, protože taková stavba by neodpovídala územnímu plánu. Bylo to rozhodnutí podle vás namístě?
Jednoznačně je namístě, povolení novostavby bylo v rozporu s tím, co dnes územní plán umožňuje. Hlavně bylo v rozporu s tím, co v 60. letech vzniklo, tedy volné náměstí, ve kterém se uplatňuje hotel a kubistické domy. Celá idea novostavby v té pozici je bohužel bez nadsázky takovým využitím komerčního potenciálu Pařížské. Vznikla by nová adresa s názvem Pařížská ulice, s tím, že se pak zhodnotí. Takhle se přece k veřejnému prostoru, notabene k historickému centru, přistupovat nesmí.
Ministerstvo zvrátilo stanovisko Prahy k úpravám okolí Intercontinentalu
Jak tedy chápete názor autora současného projektu, architekta Marka Tichého? „Výstavbou hotelu došlo k poškození městského organismu a zpřetrhání vazeb místa,“ komentoval Tichý na sociální síti rozhodnutí ministerstva.
Jsem překvapen, že architekt, který má za úkol zrekonstruovat hotel InterContinental, si nenastudoval dostupné materiály, jak to autoři mysleli. Mimořádným způsobem se snažili na okolí navázat, vzniklo veliké náměstí, směrem k řece zahrada. Nevznikla bohužel část k ulici U Milosrdných, kde měl být vstup do hotelu. Projekt se naopak snažil vyřešit rozpory, které vznikly poté, co místo rozrušila asanace Židovského Města.
Nemůžeme se vrátit před stav, kdy tam za války zanikly některé činžovní domy, část jich pak byla zbořena kvůli tomu hotelu. Ale výsledkem byl stav, který vytvořil piazzettu před Právnickou fakultou a velké náměstí, dnes náměstí Miloše Formana, mezi ulicemi Elišky Krásnohorské a Pařížskou, zeleň směrem k řece a bohužel nedokončený prostor směrem k Milosrdným. Tvrzení pana architekta mi proto připadá účelové. Hotel tam nespadl jako meteorit, ale byl urbanisticky velmi rafinovaně promyšlen.
Hotel nebyl prohlášen památkou, jak navrhoval Národní památkový ústav. Kdyby se jí stal, myslíte, že by dnešní rozhodování v kauze bylo jednodušší?
Pokud tento hotel není ze staveb po roce 1945 památkou, pak už nevím, co má být památkou. Hotel byl promyšlen urbanisticky, architektonicky, dotažen do detailu veřejných a dalších prostor. V průběhu současné rekonstrukce z něj zůstal jen skelet, to znamená, že už moc není co prohlašovat za památku.
Přitom návrh na prohlášení na památku je mnohem starší než rekonstrukce. Fakt, že se hotel památkou nestal už dávno, je ostuda. Pro naši dobu je to podobně důležitá stavba, jako jsou třeba Dientzenhoferovy stavby pro baroko. Tak to je. Karel Filsak, autor InterContinentalu, byl špičkový architekt. Když si nevážíme jeho staveb, nevážíme si celé jedné architektonické školy.
Je ale také pravda, že okolí hotelu nedopadlo úplně nejlépe. V 90. letech byla poškozena zahrada k řece dostavbou. Na náměstí Miloše Formana bohužel garáže vystoupily nad povrch, což je samozřejmě špatně. To se mělo napravit, ale ne chybu rozmnožovat stavbami dalších pavilonů.
Kalendárium pražského orloje budí vášně
V nedaleké ulici U Milosrdných, poblíž Anežského kláštera, má po třiceti letech kauzy Praha ve čtvrtek rozhodnout, zda prodá investorovi pozemky na projekt bytového domu, jehož dřívější variantě se přezdívalo maršmeloun. Co si myslíte o návrhu té novostavby v historickém prostředí?
Za mimořádně nešťastné považuji, že dříve bylo vydáno územní rozhodnutí pro hmotu, která přistála jako solitér. Místo potřebovalo urbanisticky dotvořit, mohla tam být zahrada navazující na klášter nebo něco, co by připomnělo původní drobnější domečky, šlo o rozhraní asanace. Namísto toho tam vznikne hmota, se kterou nikdo už nic neudělá.
Jak ten maršmeloun, tak dnešní kultivovanější návrh v podstatě jen obaluje hmotou ten kdysi povolený prostor. Je to prostě obalení čtverečních a kubických metrů, dům je špatně, i když architekt Zdeněk Fránek dělal, co mohl, aby ho zkultivoval. Chyba se stala v době, kdy se konala taková soutěž nesoutěž. Rezignovalo se na urbanistické pojetí celého území.
Tedy nejen těchto parcel, ale třeba i okolí Anežského kláštera, oblast byla postižena vedle asanace také demolicemi, které bohužel souvisely s obnovou Anežského kláštera. Zaniklo tam spoustu domů, v tomto místě domky stály ještě v 80. letech 20 století.