Článek
Pomůže systému penzí posunutí věku pro odchod do důchodu?
Systémové je každých pět let posuzovat poměr věku dožití ve zdraví a věku odchodu do důchodu se zachováním poměru let strávených výdělkem a důchodem. Aktuálně je důvod pro pozvolnější postupné zvyšování věku odchodu do důchodu, než bylo dosud.
Toto zvyšování ale přece deficit důchodového účtu nevyřeší, nebo ano?
Jde o stabilizační prvek s pozitivním vlivem na finanční bilanci systému. Pevný věk odchodu do důchodu je naopak destabilizující a vytváří tlak na podobné turbulence jako loňský dvojnásobný počet předčasných důchodů.
Finální znění návrhu na zvýšení věku odchodu do důchodu by mělo být zveřejněno v dubnu 2023. Vláda prý s navyšováním odchodu do důchodu v zákoně nepočítá, roli by ale měla hrát délka života a doba práce a placení odvodů. Hovoří se také o odlišné době odchodu do důchodu dle náročnosti profese.
Bude k financování důchodů stačit průběžný systém?
Při správném nastavení ano. Je to nejpřirozenější způsob zajištění na stáří. Produktivní generace živí postproduktivní populaci a budoucí produktivní generaci, tedy děti.
Vada průběžného systému spočívá v tom, že je považován za pojistný systém kapitálového typu, kterým není. Trpí systémovou vadou nezohlednění nákladů na výchovu nové generace plátců. Bez této investice průběžný systém nemůže fungovat.
Výchovné v dnešním pojetí je nesmysl. Není vázané na to, jestli byl člověk výdělečně činný, a přiznává se jen jednomu rodiči. To je společenský trapas
Jak by to mělo podle vás vypadat?
Průběžný systém stojí na tom, že produktivní generace financuje starší generaci a současně i mladší. Pokud by to nedělala, tak systém končí. Dnes se důchody vyměřují jen podle toho, kolik jste platil předchozí generaci, ale ne té následné.
Nejvýhodnější strategie pro důchod je tedy nemít děti – a peníze, které bych za ně utratil, si dávat stranou. A v důchodu bych měl důchody dva, jeden z průběžného systému, druhý z úspor. Když tuto strategii zvolí všichni, tak vyhyneme.
Cestou je bonifikace k důchodům podle příjmů, které měl člověk v době, kdy pečoval o dítě. Tak by se měl příjem, který člověk měl v době, kdy pečoval o děti, počítat víc. Současně by měly být nižší odvody pojistného z příjmu v době péče o dítě. Hradit pojistné na vlastní důchod z části příjmu, která je určena na potřeby dítěte, je nelogické.
Sociolog: Pro hodně lidí není reálné šetřit na důchod
Nestačí místo toho výchovné 500 korun za dítě?
Výchovné v dnešním pojetí je nesmysl. Není vázané na to, jestli byl člověk výdělečně činný, a přiznává se jen jednomu rodiči. To je společenský trapas. Rozlišovat mezi rodiči, když se třeba při střídavé péči starají oba rodiče stejně, nebo v úplné rodině srovnatelně…
Inflace nejvíc prospěla dlužníkům, protože se jim v reálném vyjádření snížila jistina dluhu. A kdo je největší dlužník? Stát
Vy jste se podílel na důchodové reformě exministra Drábka. Je chyba, že byl druhý důchodový pilíř zrušen? Neukázala vysoká inflace, že by to nebyla vhodná cesta spoření?
Ano, podílel jsem se. Chyba byla v tom, jak byl koncipován, nejen nastavením parametrů opt-outu, ale zejména bez zohlednění výchovy dětí. Samotná koncepce přímo podkopávala princip průběžného financování důchodů. Motivovala rodiny přesunout investice z výchovy dětí do odkládání na penzi. Podlamovala jeden ze zdrojů průběžného systému. Vysoká inflace, kterou výkonnost penzijních fondů bude jen těžko dohánět, ukázala rizikovost kapitálového důchodového systému. Inflace ukázala, že spořit je velmi rizikové.
Komu inflace prospěla?
Nejvíc prospěla dlužníkům, protože se jim v reálném vyjádření snížila jistina dluhu. A kdo je největší dlužník? Stát. Tedy inflace snížila reálné zadlužení státu.
Na inflaci doplatili ti, kdo si kvůli marketingovému tlaku spořili, a to i v penzijních fondech. Kvůli politice ČNB lidé nemají produkt, který by úspory před inflací ochránil. Střadatelé jen přihlížejí, jak pravicová vláda na jejich úkor sanuje státní dluh. Kombinace inflace a přístupu státu k ní od spoření odrazuje.
Průměrná mzda se zvýšila, reálně ale dál klesá
A má smysl, aby si dnes lidé na stáří spořili?
Považuji spoření na penzi za jednu z forem zajištění, ale ta by měla odpovídat míře participace na průběžném systému.
Spoření by mělo být požadováno po osobách, které se buď neúčastní přiměřeně financování průběžného systému svými odvody pojistného, např. OSVČ hradící minimum, ale i po osobách, které nemají náklady s výchovou nové generace plátců, lhostejno z jakého důvodu.
Naopak osoby, které přispívají dostatečně do průběžného systému pojistným a nesou náklady na výchovu nové generace, by měly mít slušný důchod z průběžného systému i bez nutnosti jakéhokoliv spoření.
KOMENTÁŘ: Penzijní spoření je výhodné především pro pojišťovny – Alex Švamberk
Dotkne se posunutí věkové hranice pro odchod do důchodu fungování rodin?
K největším změnám už došlo, kdy se nejvyšším tempem zvyšoval věk odchodu do důchodu ženám, které vychovaly děti. Což vedlo k tomu, že mladé rodiny nemají k dispozici tak často babičky, protože ty ještě chodí do práce. Při současné nedostatečnosti školek a zejména jeslí a z evropského hlediska nadstandardní délce rodičovské dovolené to s sebou nese tlak na pokles porodnosti.
Na tom je vidět, jak dobře míněné opatření systémově působí proti stabilitě důchodového systému, protože bez adekvátní náhrady pomoci mladým rodinám působí takové opatření protipopulačně a vede ke zvyšování demografických výkyvů.
Důsledkem jsou vynucené výdaje z jiné kapitoly rozpočtu, a to např. na daňové zvýhodnění na děti, tedy snížení daňového výnosu. Nižší věk odchodu do důchodu u obou rodičů dětí by mohl být jak zohledněním jejich vkladu do průběžného systému, tak propopulačním opatřením pomoci jejich dětem vychovávat vnoučata.
Dvacátníci předpokládají, že do důchodu půjdou v 70 letech
