I přes 31 omluv lže šéf pražského ANO Prokop vesele dál. Babiš ho už drsně usadil

„Pan Prokop by se měl soustředit na pražskou komunální politiku a neměl by vůbec řešit nějaké celostátní věci, protože si nemyslím, že má nějaké předpoklady k tomu, aby se vyjadřoval k věcem, ke kterým se vyjadřuje. My mu to na předsednictvu určitě doporučíme,“ řekl v reakci na Prokopovy poslední výroky Novinkám předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

Slova o vlastizradě hlavy státu a představitelů vládních stran pronesl pražský zastupitel v rámci videoblogu v souvislosti s množícími se úvahami o zrušení unijního práva veta, které umožňuje jedné zemi blokovat chod celé EU, což v poslední době činí v souvislosti s válkou na Ukrajině a protiruskými sankcemi Maďarsko.

„Jak pan prezident, tak Piráti, STAN a část Spolu veřejně říkají, že jsou pro ztrátu práva veta. Já si myslím, že je to vlastizrada,“ usoudil nekompromisně Prokop. Té se podle trestního zákona dopustí člověk, který ve spojení s cizí mocí nebo s cizím činitelem spáchá trestný čin rozvracení republiky, teroristického útoku, teroru, záškodnictví nebo sabotáže. Za vlastizradu je přitom možné uložit až výjimečný trest, což dokresluje, o jak závažný delikt se z hlediska státu jedná.

„Na rozdíl od některých politiků se nevyhýbám odpovědím a snažím se své názory formulovat jasně a přímo,“ uvedl v reakci Prokop, který tvrdí, že nařčení představitelů státu z vlastizrady bylo jeho osobním názorem, nikoliv oficiálním postojem hnutí ANO. „Praha je pro mě prioritou a věřím, že výsledky mé práce jsou viditelné,“ konstatoval.

Další svérázné nakládání s fakty předseda pražského ANO předvedl, když se dostal k tématu uprchlíků a jejich počtu v České republice.

„Máme tady snad milion ukrajinských uprchlíků podle nějakého posledního sčítání,“ uvedl bez dalšího upřesnění, o jaké sčítání se mělo jednat. Podle zatím posledních údajů ministerstva vnitra z dubna letošního roku bylo v ČR 338 736 ukrajinských uprchlíků, což je zhruba o 660 000 uprchlíků méně, než tvrdí Prokop.

Označení „řady z nich“ za „ekonomické migranty“ z oblastí Ukrajiny, kterých se „válka vůbec netýká“, má pak zhruba stejnou logiku jako tvrzení, že „vláda vytvořila rozkol ve společnosti a nenávist proti uprchlíkům“.

Jinak se předseda pražského ANO se ve svém hodinovém monologu, v němž v rámci videopřenosu reaguje na vybrané podněty sledujících, věnoval především propagaci hnutí ANO a jeho kandidátů pro nadcházející volby do Evropského parlamentu.

Divák tak měl možnost se dozvědět, že současní i bývalí europoslanci, kteří se s hnutím rozešli, „nebyli dostatečně prověřeni“, zatímco nyní již kandidují jen „naprosto prověření lidé“. V nynějším volebním období se jako nedostatečně prověřené ukázaly europoslankyně Radka Maxová, Martina Dlabajová a Dita Charanzová. Stejně dopadla v očích představitelů hnutí i eurokomisařka Věra Jourová.

Na výtku jednoho z pisatelů, že mezi kandidáty je například bývalá hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová, jejíž krajské angažmá provázela řada skandálů, což může voliče spíše odradit, Prokop opáčil, že „Jarka Jermanová možná udělala ve Středočeském kraji nějaké chyby, ale je to srdcařka“. Navíc podle něj „makala naplno“, umí jazyky a v Bruselu to zná.

Předseda pražské buňky ANO se nicméně neomezil pouze na stranickou propagaci. Při přípravě důchodové reformy, kterou začala projednávat Sněmovna, se u Prokopa mohlo inspirovat ministerstvo práce a sociálních věcí. Jak vyřešit potřebu postupného zvyšování věku odchodu do důchodu, kterou jinak hnutí ANO od schůzky na Hradě důsledně odmítá, je totiž podle něj nabíledni.

„Je to úplně jednoduché, je to jednoduché jak žebřík,“ nastínil pražský zastupitel. Podle něj by pomohla pozitivní motivace, aby lidé v důchodu dále pracovali s tím, že se jim „důchod bude hodně zvyšovat a budou mít daňové úlevy“. „To by vykrylo ty, co musí do důchodu dříve,“ dodal. Pro upřesnění lze doplnit, že v loňském roce šlo na důchody v České republice 685 miliard korun, přičemž tato částka představuje téměř třetinu státního rozpočtu. Demografické složení obyvatel navíc nedává bez zásadních opatření šanci nárůst výdajů zvrátit.

Neotřelými nápady Prokop oplývá dlouhodobě. V červenci 2022 se podle něj ve vysoké trávě na Jižním Městě „ztráceli pejsci“, a proto coby zastupitel Prahy 11 zařídil posekání trávníku, byť se odborníci shodují, že pro klima ve městě i volně žijící živočichy jsou zejména v tuto roční dobu nízké trávníky zcela nevhodné.

Neujal se ani nápad na odhalování mimopražských řidičů parkujících na sídlištích v metropoli skrze lustraci registračních značek, jelikož byl politik obratem upozorněn, že písmenko na značce má o bydlišti vlastníka vozu již delší čas nulovou vypovídací hodnotu.

Podobně netradičně chtěl v minulosti Prokop řešit i středočeské studenty pražských středních škol. Středočeský kraj měl podle něj platit za studenty vzdělávající se v metropoli, svěřil se v minulosti Seznam zprávám.

Své nápady, které se vesměs nedočkaly realizace, Prokop obvykle obhajoval cílem šokovat a rozpoutat diskusi. Tu ostatně očekává i ke své trestněprávní klasifikaci výroků prezidenta a politických soupeřů, které neváhal obvinit z vlastizrady.