I pozdrav může zachránit život. Železnice chce snížit počty sebevrahů osvětou i chytrými kamerami

„Oficiální statistiky v Česku hovoří zhruba o stovce případů sebevraždy na kolejích ročně, je to zhruba deset procent z jejich celkového počtu,“ popsal Alexandr Kasal, odborník na toto téma z Národního ústavu duševního zdraví.

Například za rok 2022 eviduje Český statistický úřad 88 případů v kategorii „Úmyslné sebepoškození skokem nebo lehnutím si před pohybující se předmět“, což je v naprosté většině právě vlak.

Případů bude ve skutečnosti víc. „Pokud člověk nezanechá například dopis na rozloučenou, bylo by neetické vyhodnotit takový případ jako sebevraždu,“ vysvětlil Kasal. Eurostat například uvádí ve zmíněném roce pro Česko 214 předpokládaných sebevražd.

To je více než v třikrát lidnatějším Polsku (183 sebevražd) a jen o málo méně než v šestkrát lidnatější Francii (238 sebevražd). Jedním z důvodů vysokých čísel je česká rozšířenost železniční sítě. „Dostupnost prostředku má na sebevraždy vliv. Například ve Spojených státech je nadpoloviční většina sebevražd vykonána zbraněmi,“ vysvětlil Kasal.

Úmrtí na kolejích výslovně zmiňuje i Národní akční plán prevence sebevražd 2020 až 2030, pod nímž je vedle ústavu podepsáno také ministerstvo zdravotnictví. „Na základě akčního plánu jsme navázali spolupráci se Správou železnic. Uspořádali jsme školení pro regionální bezpečnostní pracovníky,“ popsal Kasal.

„Školením, jak v krizové situaci zabránit člověku spáchat sebevraždu, procházejí všichni naši zaměstnanci, kteří zajišťují fyzickou bezpečnost na nádražích,“ popsala mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová. V červenci pak proběhla i kampaň pro veřejnost s všeříkajícím heslem: Možná nepřišel pozorovat vlaky, možná nevidí světlo na konci tunelu.

Kasal spolu s kolegy vypracoval seznam varovných signálů, které by měly ostatní osoby na nádraží upozornit, že daný člověk se možná chystá ukončit svůj život. „Může být plačtivý, dlouho čeká na nástupišti a nechává odjíždět vlaky, stojí na zvláštním místě zcela na konci nebo začátku peronu. Může také odložit osobní věci a vzdálit se od nich,“ vyjmenoval odborník.

Ostatní lidé by v takovém případě měli za dotyčným zajít a nenásilným způsobem začít konverzaci. „I pozdrav může někomu zachránit život. Můžeme se například zeptat na čas nebo odjezd vlaku, a pokud je člověk rozrušený, vzít jej dál od kolejiště, případně ho doprovodit k lékaři, zavolat mu zdravotnickou pomoc nebo ho předat personálu nádraží,“ popsal Kasal.

Na chování, které směřuje k sebevraždě, by v budoucnu mohly upozorňovat i chytré kamery. „Vyhodnocování možného sebevražedného jednání je součástí projektu inteligentních kamer, který běží v testovacím režimu na nádraží v Adamově. V současné době připravujeme i další lokality, kde zahájíme testy systémů od jiných výrobců,“ uvedla Eberl Friebová. „Cílem je nyní sbírat data a trénovat umělou inteligenci, aby dokázala rozpoznat rizikové chování.“

Sebevražda je často traumatem i pro obsluhu vlaku. „Byly případy, kdy strojvedoucí kvůli takové srážce sám skončil, například přešel na jinou pozici do depa, ale není jich mnoho,“ řekl Petr Šťáhlavský, mluvčí Českých drah. Strojvedoucí nebo další personál, který je svědkem tragické srážky, je podle něj automaticky osloven drahami s nabídkou psychologické pomoci.

Vedle lidských tragédií způsobují sebevraždy i škody finanční. „Znamená to omezení provozu v řádu několika hodin, než je provedeno šetření. Jsou to také hmotné škody na vlaku,“ dodal mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal.