I když netopýři přenášejí vzteklinu, lidé se jich nemusejí bát, říká expert

Pokousaný zoolog dostal v ostravské nemocnici několik dávek vakcín a je pod dohledem lékařů. Riziko, že by u něj propukla vzteklina, je nízké, nicméně existuje. Inkubační doba trvá u tohoto onemocnění od jednoho týdne do několika měsíců či let. Je závislá na velikosti viru, ale i na závažnosti a vzdálenosti poranění od hlavy, tedy od centrálního nervového systému. Jan Zukal redakci v této souvislosti odpověděl na pár dotazů.

Je časté, že netopýr kousne člověka?

Rozhodně to není běžné, netopýr normálně na člověka neútočí, jelikož k tomu nemá žádný důvod. Všechny druhy evropských netopýrů jsou malí hmyzožravci. Pochopitelně se jedná o volně žijící živočichy, a pokud je člověk bere do rukou, tak mají potřebu se bránit stejně jako všechna divoká zvířata. Jejich jedinou zbraní jsou potom zuby, a tak koušou.

Jak velká je pravděpodobnost, že když netopýr člověka kousne, tak se na něj vzteklina přenese? Prý se to v Česku ještě nestalo…

V České republice se to opravdu nestalo a ze šesti případů pozitivních netopýrů jde o druhý, kde došlo prokazatelně k pokousání člověka. Pokud člověk s netopýry běžně nemanipuluje, tak pravděpodobnost je velmi, opravdu velmi malá.

Přenos viru vztekliny probíhá pouze přes tělní tekutiny, netopýr tedy musí kousnout tak silně, aby prokousl kůži a sliny infikovaly krev. Většina druhů netopýrů je však velmi malá, a tak hrozí nebezpečí od větších druhů, jako je právě netopýr večerní. Virus se do slin infikovaného jedince začíná uvolňovat až po určité době. I přesto je dobré nebezpečí nepodceňovat.

Jak to tedy přesně je s tou vzteklinou u netopýrů?

Netopýři jsou přenašeči viru vztekliny, ale u evropských netopýrů se tyto lyssaviry liší od takzvaného RABV viru vztekliny, který přenášejí drobné šelmy. Teoreticky se může nakazit kterýkoliv netopýr. Nicméně výzkumy ukazují, že některé druhy netopýrů jsou častěji infikovány než jiné. Právě netopýr večerní je tím častěji pozitivním druhem. Celkové procento nakažených jedinců je však v populacích netopýrů velmi nízké a pohybuje se i u náchylnějších druhů do tří procent.

Jak poznáme nemocného netopýra či netopýra nakaženého vzteklinou?

S kolegy z Veterinární univerzity v Brně studujeme patogeny a imunitu netopýrů skoro 15 let a nemocného netopýra od zdravého na první pohled nepoznáme. Vždy však platí, že když se zvíře chová podivně, a to v případě netopýra znamená, že neodletí, když se k němu přibližujeme, tak by měl člověk k netopýrovi přistupovat s opatrností. Neznamená to, že je automaticky nakažený vzteklinou, ale může mít i jiná zranění a kvůli tomu je agresivnější.

Jak se má člověk chovat, když najde netopýra nebo když mu vletí do bytu?

Obecně je při nálezu netopýra vždy nejlepší zavolat někoho se zkušeností s manipulací s volně žijícími živočichy. Když nezvládnou přijet osobně, určitě poradí, co dělat. Je třeba rozlišit nález netopýra někde mimo úkryt, což se stalo nyní v Ostravě, a vlétnutí zvířete do bytu.

V bytě totiž netopýři hledají úkryt, a je to tedy jejich normální chování. Pak stačí i třeba jen otevřít okna dokořán a oni najdou cestu ven. Pokud už musíme manipulovat s netopýrem, protože je třeba zraněný, je dobré mít rukavice, nebo alespoň měkký hadr. Jím netopýra přikryjeme, podebereme a přeneseme do krabice. Chráníme tím nejen sebe, ale i netopýra, kterému můžeme při neodborné manipulaci ublížit.

Jsou tedy netopýři pro člověka nebezpeční a je třeba i člověk nebezpečný pro netopýry?

Netopýři nejsou pro člověka nebezpeční, a to i přesto, že jsou vzhledem ke svému skvělému imunitnímu systému přenašeči různých onemocnění s tzv. zoonotickým potenciálem, tedy s možností přeskoku na člověka nebo domácí zvířata. Naopak v přirozených i člověkem pozměněných ekosystémech mírného pásma hrají významnou roli jako jediní predátoři hmyzu s noční aktivitou.

Všechny druhy netopýrů jsou přitom chráněny, a to na celém světě, a důvodem je zejména jejich ohrožení lidskou činností. Intenzivní zemědělství, větrné elektrárny, světelný smog nebo likvidace přirozených úkrytů mají často dramatický dopad na jejich početnost.

Netopýři tedy přenášejí hodně virů, ale jim samotným neublíží. Proč?

Netopýři mají skvěle vyladěný imunitní systém, zejména směrem k virovým nákazám. Předpokládá se, že je to spojeno s jejich schopností energeticky náročného aktivního letu. Během něj se totiž produkuje velké množství volných radikálů, které napadají stěnu buněk podobně jako viry. Během evoluce se u netopýrů proto vytvořily různé ochranné mechanismy, které umí napadení rychle rozpoznat a poškození buněk zabránit. No a tyto systémy jsou úspěšné i v potlačení virových nákaz.

Jaké druhy netopýrů žijí v Česku?

Na světě je popsáno téměř 1 500 druhů netopýrů, tedy správně letounů, latinsky řád Chiroptera. Jedná se o druhý největší řád savců po hlodavcích. Nicméně většina druhů je soustředěna do oblasti tropů a subtropů, jelikož mírné pásmo pro ně není příznivé. Nízké teploty a nedostatek hmyzu v zimě znemožňuje netopýrům být aktivní. Naši netopýři se museli naučit hibernovat.

V České republice žije 27 druhů netopýrů dvou čeledí: vrápenci (Rhinolophidae) a netopýři (Vespertilionidae). Počet druhů v posledních deseti letech mírně vzrostl, jelikož přibyly ty nově popsané, a navíc se tu zabydlely i druhy, jejichž areál rozšíření se posunul směrem na sever. Jedná se například o netopýra jižního a netopýra Saviova.

Jak jsou v našich městech rozšířeni?

Některé druhy netopýrů se úspěšně přizpůsobily životu v městském prostředí, a početnost druhů vázaných na lidské stavby dokonce roste. Jde například o netopýra rezavého, netopýra hvízdavého nebo netopýra nejmenšího. Jiné druhy netopýrů, například inkriminovaný netopýr večerní, vykazují víceméně stabilní vývoj, což potvrzují výsledky dlouhodobého monitoringu pomocí ultrazvukových detektorů nejen u nás na Moravě, ale třeba i ve Spojeném království.