I když máte protilátky proti covidu, jděte se očkovat, radí odborníci

„Žádná hranice, ani úředně stanovená, ani doporučovaná, není, a proto stanovení protilátek má v našem systému význam jenom orientační pro daného člověka, rozhodně by pozitivní protilátky neměly být vysvětlovány tak, že není třeba se nechat očkovat po prodělaném onemocnění nebo se nenechat přeočkovat po výzvě třetí dávkou,“ sdělil Novinkám ředitel Biochemického centra Akademie věd Libor Grubhoffer.

Hlavní imunolog pražského IKEM Petr Smejkal pro Novinky dodal: „Nejlepší je nechat se po prodělaném covidu očkovat. Znamená to nejjistější imunitu. Lidé, kteří prodělali těžký průběh covidu, mají protilátky a imunitu určitě dlouhodobější. Není však dosud známo, jakou hladinu pro virus neutralizačních protilátek budeme považovat za dostatečnou a po jakou dobu.“

Vedoucí Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Jan Konvalinka diskuze o tom, zda se po prodělání covidu očkovat, či ne, „utnul“ už v srpnu. „Ano, prodělání covidu určitě po nějakou dobu chrání před nákazou a onemocněním a ano, přítomnost protilátek je signálem, že jste se s virem setkali a imunitní systém zareagoval. Bohužel, zatím nemáme dost dat na to, abychom věděli, jaká hladina protilátek opravdu chrání,“ napsal na Facebook.

„Navíc, různé laboratoře provádějí to měření různě a hodnoty nejsou vzájemně srovnatelné. Existují sice už velmi kvalitní testy na protilátky, které virus neutralizují, ale zatím neexistuje mezinárodní standard, jak je mezi sebou srovnávat. Určitě k tomu dříve či později dojde, ale zatím tam nejsme: neřešte to a běžte se naočkovat. Nemáte co ztratit a můžete hodně získat,“ dodal.

O významu očkování společně s proděláním infekce covidu pravidelně referuje na Twitteru i právník Ondřej Dostál, který byl pirátským nominantem na ministra zdravotnictví. Zveřejnil data Ústavu pro zdravotnické informace a statistiky (ÚZIS), podle kterých bylo k pondělí hospitalizováno 2697 lidí, z toho 393 na jednotce intenzivní péče (JIP).

V nemocnici podle těchto dat leží 1514 pacientů neočkovaných, co covid neprodělali, 1182 očkovaných, co covid neprodělali, 1 neočkovaný, co covid prodělal, a žádný pacient není ten, co by byl očkovaný po prodělaném covidu.

Kliknutím na jednotlivé kategorie lze jejich hodnoty zobrazit zvlášť.

Že má prodělání covidu pozitivní vliv na vývoj protilátek proti SARS-CoV-2, dokládá i unikátní česká studie PROSECO, do které se zapojilo přes 30 tisíc lidí. Garantem projektu je imunolog Vojtěch Thon z centra RECETOX Masarykovy univerzity. Novinkám řekl, že i mnohým lidem, kteří žádné příznaky onemocnění covid-19 nezaznamenali, se po setkání s virem vytvořily protilátky, a po opakovaném setkání dokonce stouply.

„Vytváří se a cvičí imunitní paměť. A tak dokonce i v případě naprosto normálního poklesu protilátek v období bez infekce je při opakovaném setkání se s infekcí specifická imunitní odpověď mnohem rychlejší a účinnější,“ popsal Thon.

Odborníky dosavadní závěry studie nepřekvapily. „Osobně si myslím, že u mladých lidí, kteří covid prodělali a jsou očkováni jednou dávkou vakcíny, není nutné nosit žádnou ochranu úst,“ sdělil Novinkám vakcinolog Jiří Beran.

„Je dobré, aby dýchací cesty byly bez ochrany všude, kde to jde, a byly vystavovány jak teplotním, tak bakteriálním impulsům. Tak se zlepšuje vrstvička hlenu s přirozenou imunitou na dýchacích cestách a to je naše neviditelná 24hodinová rouška. Velmi výrazně dokáže snížit množství viru, který se chce dostat do těla, a tak jde proti velikosti infekční dávky a zmírňuje onemocnění. Rozdíl v infekční dávce, jež projde přes sliznici u těžkého a lehkého případu covidu, je 60násobný,“ dodal Beran.

Kliknutím na jednotlivé kategorie lze jejich hodnoty zobrazit zvlášť.

Grubhoffer míní, že kontakt s virem cirkulujícím mezi lidmi může působit jako posilující dávka očkovací látky.

„Zapůsobí dokonce lépe, protože nejenom znovu zesílí odpověď, ale současně tuto specifickou odpověď aktualizuje na velmi pravděpodobně novou subvariantu, která v závislosti na uplynulé době od již prodělaného onemocnění covid-19 nemusela být tehdy ještě v cirkulaci mezi lidmi přítomná,“ dodal.

„Určitě není překvapením, že se během studie podařilo identifikovat jedince, u kterých v průběhu času od prodělaného onemocnění, ale zcela jistě i po očkování, dochází ke stimulaci specifické protilátkové odpovědi při expozici původcem onemocnění covid-19, která zvrátí přirozený pokles hladiny specifických protilátek v čase,“ uvedl pro Novinky.

Na rozdíl od Berana by však byl v přístupu k ochraně dýchacích cest opatrnější.  „Dalo by se z toho vyvozovat, že vyžadovat ochranu organismu lidí respirátory či rouškami je vlastně kontraproduktivní a jde proti žádoucí stimulaci specifické protilátkové odpovědi v masivním rozsahu. Ve skutečnosti by to bylo proti samotné medicínské etice. Se stimulací imunitního systému jeho expozicí divokému původci lze počítat, ale bylo by neetické lidskou populaci vystavovat takovému postupu s divokým koronavirem v cirkulaci,“ uvedl Grubhoffer.

Zjištění studie PROSECO podle Grubhoffera nedává právo cíleně snížit protiepidemická opatření v podobě ochrany úst a nosu. „Je třeba mít na paměti, že každý jedinec v populaci je na tom se schopností reagovat faktory imunitní obrany na vystavení virovému patogenu jinak,“ zdůraznil.

Ani imunologa Ilju Stříže z pražského IKEM dosavadní závěry studie PROSECO nepřekvapily. „Zvýšení hladiny protilátek, ke kterému může dojít při opakovaném setkání s virem, není nic překvapivého a může podpořit již navozenou imunitní odpověď. Proto také státy s vysokou proočkovaností mají při příznivé epidemiologické situaci snahu preventivní opatření uvolňovat. U nás bohužel v podobné situaci zatím nejsme,“ sdělil Novinkám.