I kdyby Babiš seděl ve vazbě, Zeman by ho jmenoval předsedou vlády

„Nepochybně ano,” měl odpovědět Zeman serveru Parlamentní listy na dotaz, zda by jmenoval Babiše premiérem, i kdyby šéf ANO seděl ve vazbě.

Prezident kvůli žádosti policie o Babišovo vydání k trestnímu stíhání, které Sněmovna ve středu vyhověla, již nějaký čas opakuje, že lze jmenovat premiérem i člověka, který je trestně stíhán.

Své rozhodnutí opírá o příklad libereckého hejtmana Martina Půty, který v čele hnutí Starostové pro Liberecký kraj uspěl navzdory stíhání v roce 2016 v krajských volbách a byl opět zvolen hejtmanem. Policie Půtu viní z přijetí úplatku a zneužití pravomoci úřední osoby.

„A proč máme diskriminovat premiéra, a ne hejtmana?” tvrdil prezident ve čtvrtek na závěr návštěvy Moravskoslezského kraje.

„Uvážíte-li, že podstatou vazby je, že jste omezený na svobodě, nemáte kontakt s vnějším světem, tak být za takových podmínek jmenován předsedou vlády nedává valný smysl,” komentoval prezidentovo prohlášení ústavní právník Jan Kysela.

Babiš by se podle něj sice mohl pokoušet sestavit kabinet, ale sotva by se mohl setkávat s potenciálními ministry, podat návrh na jmenování vlády na Hrad nebo složit do rukou prezidenta slib.

Podle Kysely „neexistuje sice právní překážka, která by v tom prezidentovi bránila”, ale bylo by to absurdní. „Můžeme si z toho dělat legraci, ale nemá to žádný velký význam si tu legraci dělat,” míní Kysela.

Za nepředstavitelnou považuje popisovanou konstrukci šéf ODS Petr Fiala. „Takovéto rozhodnutí by zostudilo nejen prezidenta, ale i celou Českou republiku. Nemohu uvěřit tomu, že by něco takového mohl prezident Zeman myslet vážně,” uvedl k úvahám hlavy státu.

Babiše, který byl spolu s místopředsedou ANO Jaroslavem Faltýnkem vydán ke stíhání, podezírá policie z porušení dotačních podmínek.

Věc se týká farmy Čapí hnízdo. Ta patří pod Babišův koncern Agrofert, již však šéf ANO v současnosti nevlastní přímo — společnost kvůli zákonu o střetu zájmů tehdejší ministr financí na začátku letošního roku spolu s dalším majetkem převedl pod svěřenský fond.

Firma, která Čapí hnízdo na Benešovsku vybudovala, nejprve patřila Agrofertu, následně byla převedena na anonymní akcie na doručitele. Díky tomuto manévru, kdy se prezentovala jako malá firma, se mohla ucházet o dotaci 50 miliónů, kterou také získala, a již by jako součást koncernu Agrofert podle všeho dostat nemohla.

Po pěti letech mimo koncern, kdy farma musela dodržovat dotační podmínky, firma sfúzovala s jednou z Babišových společností, a tak se opět vrátila pod Agrofert.

Loni v březnu na mimořádné schůzi Sněmovny Babiš uvedl, že v době získání evropské dotace byli akcionáři farmy bratr jeho partnerky a jeho dvě dospělé děti.

Policie začala prověřovat okolnosti získání dotace pro Čapí hnízdo v roce 2015. Věcí se začal zabývat i Evropský úřad proti podvodům (OLAF).