Hygiena se s potravinářskou inspekcí pře o kontroly hospod

Počítá s tím pozměňovací návrh k novele zákona o potravinách poslance Jana Birkeho (ČSSD), který jej podal ve spolupráci s ministerstvem zemědělství. Novela je nyní před třetím čtením ve Sněmovně, podpořil ji zemědělský výbor.

Schvalování může provázet zajímavá debata, proti změně jsou totiž ostře hygienici a ministerstvo zdravotnictví. V současné době pandemie považují vyjmutí části zdravotního dozoru za nebezpečné a nekoncepční. Oponenti naopak argumentují, že hygienikům by se tak uvolnily ruce na trasování nakažených.

V současnosti ze 45 tisíc provozoven společného stravování typu restaurací nebo občerstvení kontroluje asi 30 tisíc SZPI a 15 tisíc KHS. Neveřejné školní nebo závodní jídelny kontroluje jen KHS. Tak to funguje od roku 2015, kdy SZPI začala kontrolovat hospody.

Snaha o posílení kontrol potravin zavedla určitou dvojkolejnost. Aby k podnikatelům na kontroly nepřišly dva úřady pár dní po sobě, kontrolované si rozdělily dohodou mezi ministerstvy a na krajích.

Do jedné hospody tak chodí SZPI a do druhé hygiena, při dělení prý hrají roli i věci typu blízkostí sídla úřadu od kontrolované provozovny. Rozdělení není úplně striktní, v některých případech SZPI a hygiena spolupracují, většinou to ale takto funguje. Kontroly přitom nejsou úplně srovnatelné.

„Provozovny v dozoru KHS jsou kontrolovány primárně z hlediska hygieny osoby a provozu a problematika falšování je zde řešena okrajově. Spotřebitelé nejsou o výsledcích tohoto typu kontrol prakticky vůbec informováni,“ řekl Právu mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

SZPI vedle třeba salmonely nebo myší v provozovně řeší i to, zda je guláš opravdu kančí nebo zda je sýr vyrobený z mléka, a ne rostlinný.

„Kontroly SZPI v provozovnách společného stravování ukazují, že falšování a klamavé označení pokrmů v restauracích v ČR je vážný problém. Falšování a klamání spotřebitelů prokazuje 20 až 25 procent kontrol SZPI s tímto zaměřením,“ dodal Bílý.

Ministerstvo zdravotnictví ale i přes tyto argumenty změnu zásadně odmítá. „Dočasná situace v podobě probíhající epidemie covidu-19 nemůže být důvodem pro zásadní koncepční změnu kompetencí nějakého orgánu, zvláště nebylo-li dosud možné tuto situaci z hlediska provádění státního dozoru jakkoli vyhodnotit,“ řekla Právu mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová.

„Je zcela nepřijatelné, aby na jedné straně návrh zákona odtrhl orgány ochrany veřejného zdraví od otázek výživy obyvatelstva a na druhé straně zákonodárce očekával, že orgány ochrany veřejného zdraví budou v případě hrozby zdravotních rizik účinně zasahovat,“ dodala.

Hygienici a SZPI se také přou o to, kdo je kompetentní a odborně způsobilý vyloučit nakaženého zaměstnance z pro­vozu a podobně.

Například agrární analytik Petr Havel soudí, že hygienici do hospod chodit nutně nemusí a SZPI by kontroly zvládla. Když zjistí nějaký epidemiologický problém, hygienu stejně zavolají, podobně spolupracují i nyní.

Odpor může souviset s tím, že část hygieniků je na kontroly v hospodách léty praxe zvyklá a mohli by se obávat, že přijdou o místo, až se vrátí epidemicky normální časy. Stále ale budou potřeba na spoustu jiné práce.

„To, že kontroly KHS v restauracích nestačí, byl argument k tomu, aby SZPI získala od roku 2015 přístup do těch restaurací. A v praxi skutečně nestačí, hygienici nejsou zařízeni na to, zjišťovat, je-li maso masem, a to ještě tím, za které se vydává, a podobně,“ řekl Právu Havel.

„Tehdy se také argumentovalo tím, že do některých hospod hygienici nikdy nepřišli, protože nestíhali. Hygiena má totiž v kompetenci spoustu dohledů, ať již jsou to třeba koupací vody, míra hluku, dostatek světla, takže určitá koncentrace a prio­ritizace činností hygieniků je na místě i z tohoto důvodu,“ dodal.