Hydrolog: Kritická událost to bude. Ohroženy jsou hlavně podhorské oblasti

Výstraha se v pátek po ránu rozšířila oproti předchozím predikcím. Může to být tedy i horší než v roce 1997 nebo 2002?

Morava je na tom jinak než Čechy, ale predikce stále ještě nejsou finální. Je jen téměř stoprocentně jisté, že to kritická událost bude. Co se týká Moravy a Jeseníků, řada klimatologických modelů ukazuje, že srážky budou velké a pod horami může nastat stav podobný roku 1997. Na druhou stranu se už udělala řada opatření, která to všechno mohou zmírnit.

Odpouštějí se nádrže po celé ploše i třeba v povodí Moravy a Odry, což může transformovat povodňové vlny, a dopad v plošném měřítku by neměl být tak velký jako v roce 1997. Ale v horských oblastech může nastat situace, kdy bude půda plně nasycená a v kombinaci se zvýšeným srážkovým úhrnem může lokálně způsobit i větší povodeň, než jaká nastala v roce 1997, nebo může být srovnatelná.

Co se týká Čech, více rozvodněná může být Sázava. Na druhou stranu není to v celém povodí Vltavy. V tuto chvíli srážkové úhrny budou vysoké na Šumavě, ale není to na celkové ploše povodí Vltavy, tudíž na základě predikcí meteorologů bych tam neočekával něco podobného jako v roce 2002.

Ptám se i proto, že už v pátek po ránu byly na některých tocích hlášeny vyšší průtoky, než se původně předpokládalo.

Spousta průtoků ještě nebyla naplňována srážkou, ale tím, že se odpouštějí přehrady. Je lepší pustit teď jednoletou povodeň, čímž můžete nadcházející dvacetiletou povodeň transformovat.

Jsme tentokrát dobře připraveni?

Od těch starších velkých povodní se udělal velký pokrok, co se týká všech příprav a digitálních plánů. Uvidíme, doufejme, že to bude všechno fungovat. Negativní hlasy se mohou ozvat, ale na druhou stranu toho bylo tentokrát zpracováno velké množství.

Nutno říct, že jednotlivá opatření mají určité kapacity. Spousta z nich není v krajině dimenzována na padesátiletou vodu. Taková opatření dokážou daný jev zmírnit, ale je to individuální.

Co se týká informovanosti obyvatelstva, tam je posun gigantický. Pořád nevíme, jak to dopadne, minule jsme to sčítali až potom.

Teď vycházíme z toho, že je lepší udělat i třeba zbytečné kroky než být potom překvapen. Ale doufáme, že to dopadne lépe

Dokážete odhadnout alespoň minimální dopady, které nás neminou?

Doufám, že budou minimální škody na životech obyvatelstva. Je otázka, jak berou lidé výstrahy vážně. To nedokážu posoudit. Ale to je hlavní cíl varování.

A potom jde o to, aby se omezily ekonomické škody, a i na to je velká informovanost dopředu.

Na některých místech jsou dokončena opatření, která si vystačí s menšími povodněmi, a na některých místech se nelze vyhnout tomu, že se zatopí určité části obcí. Podle mě jsou spíše ohrožena místa v podhorských oblastech, kde vztah mezi srážkou a odtokem může být v daném povodí rychlý a do určité míry devastující.

Právě, hovořilo se i o tom, že se to tentokrát může provalit i na místech, kde se to normálně nestává. Co v tomto ohledu očekávat?

Tím, že jsou srážky plošné, může docházet i k lokálním přívalovým povodním. Moc se to neočekává, ale meteorologové hlásí, že může dojít i na bouřky. Pokud bouřka spadne na plně saturované povodí, a pokud je tam pole, které je v tuto dobu bez plodin a půda není v úplně ideálním stavu, tak nastane rychlý odtok, který může být spojený s erozní událostí.

Druhým faktorem je to, že i kvůli silnému větru a podmáčenému terénu může být třeba průtok zahlcen větvemi a popadanými stromy. Tím pádem pak nemá koryto kapacitu propustit vodu a voda se rozlije do okolního terénu.

Ale hrozí i to, že vesnice v údolí může být zaplavena čistě z přívalů vod a bahna z kopců, ačkoli tam mají jen malý potůček?

To se týká podhorských oblastí, kde není žádná vodohospodářská infrastruktura, kde nejsou nádrže, které by to mohly transformovat. A jsou to právě situace, kdy se může rozvodnit malý tok. Pokud je povodí nad ním plně nasyceno, naprší tam za hodinu třeba 40 milimetrů, může to pak dostat rychlý spád. Na těchto územích je sklonitost terénu větší, je to mnohem rychlejší s velkou energií.

Obecně velkým rozdílem mezi současností a rokem 1997 je to, že ty největší škody byly tehdy napáchány právě v horských oblastech, kdy to přišlo strašně rychle, obyvatelstvo to nečekalo a byly tam relativně velké škody na lidských životech.

Dále po toku už to nemělo takovou dynamiku. Tam už byly spíše škody ekonomické.

Obdobně tomu bylo v roce 2002, kdy se vlastně jen čekalo na to, až ta voda do Prahy přijde. Tehdy nebyla protipovodňová opatření, která jsou nyní úplně jinde než tehdy. Ale máte několik dní od chvíle, kdy to spadne na Šumavě a doteče do Prahy. Podle mě jsou opět ohroženy lidské životy spíše v oblastech, které nejsou regulovány vodohospodářskou infrastrukturou a ta krajina má energetický potenciál srážku transformovat do rychlého odtoku.

Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) měly v pátek přehrady rezervu na 878,6 milionu metrů krychlových vody. Je to souhrnné číslo, ale přesto se zeptám, zda je optimistické.

Je mnohem vyšší, než bylo při obou povodních v letech 1997 a 2002. Pro představu, sto milionů metrů krychlových znamená snížení průtoku 1150 sekundových kubíků po dobu trvání 24 hodin.

Retence mohou hrát významnou roli při transformaci povodňové vlny, pokud nebude déšť trvat například pět dní. Protože to se pak kapacity naplní a regulovat už nic nejde. Jestliže událost bude hlavně v průběhu soboty, tak by transformace měla být relativně velká. Horší je to v případě zmiňované Sázavy, kterou regulovat nelze.

Německu jsme zamítli jeho žádost o snížení průtoku, když mu tam zkolaboval most. Dalo se to udělat i jinak?

Zde opět platí, že je lepší upustit jednoletou vodu teď a minimalizovat škody, abychom omezili škody pozdější a větší. Myslím, že jsme udělali dobře. Potřebovali jsme prostor v nádržích uvolnit. A tím, že transformujeme povodňovou vlnu, tak to bude mít samozřejmě i vliv na Labe v Německu. To opatření tedy děláme i pro ně.