Hrozí ztráta soukromí a šmírování všech na internetu, varují Piráti před nařízením EU

„Ten bohulibý úmysl však s sebou přináší nepřijatelný zásah do soukromí všech občanů. Skutečně zavádí plošné šmírování všech občanů a jako takový představuje obrovskou hrozbu pro soukromí a osobní data každého z nás. V podstatě hrozí, že zavede všeobecné a trvalé sledování všech lidí na internetu a v online komunikaci,“ varoval na tiskové konferenci Bartoš.

Konkrétně Pirátům vadí to, že by mohlo docházet „v rámci snahy zjišťovat problematický obsah“ v různých chatech na internetu ke „skenování“ všech soukromých zpráv.

„A to dokonce ještě před jejich odesláním,“ varoval ministr pro digitalizaci. „Takže vše, co pošlete rodině, partnerovi nebo obchodním partnerům, se může ocitnout v cizích rukou,“ podotkl Bartoš.

Varoval, že rozhodovat o tom by navíc měly technologie, které mají vysokou míru chybovosti. „Mohou například označit nezávadnou fotku jako problematickou. Nevinná fotka z pláže tedy může skončit u policie a s ní i odesílatel,“ vysvětlil.

Riziko může být i to, že nástroje na sledování se mohou dostat do nesprávných rukou a mohou být zneužity. Podle Bartoše hrozí, že návrh by se navíc mohl týkat i telefonických hovorů nebo internetových úložišť.

Bartoš připomněl, že Piráti „jednoznačně podporují“ boj proti sexuálnímu zneužívání dětí. „Je ale zapotřebí to dělat efektivně, aby děti byly opravdu ochráněny. Nikoliv tímto neefektivním způsobem, navíc na úkor ztráty soukromí na internetu nás všech,“ zdůraznil.

„Hrozí konec soukromí na internetu. Je to jako kdyby pošťák otevřel každý dopis, než ho doručí. Návrh dělá z každého člověka de facto podezřelého,“ varoval na tiskové konferenci i první místopředseda Pirátů a europoslanec Marcel Kolaja. Ten zároveň upozornil, že to hlavně dětem nepomůže.

O nařízení připraveném Evropskou komisí budou v pátek jednat velvyslanci členských zemí, příští středu by o něm měla jednat česká vláda. Bartoš jí chce vysvětlit důvody, proč se Česko nemá k návrhu připojit. Podle něj i Česká republika může mít rozhodující hlas o přijetí nařízení, protože země EU mají různé názory.

Podle zprávy americké organizace RAINN se jen za minulý rok na internetu objevilo 85 milionů fotografií a videí zobrazující zneužívání dětí. Z toho 60 procent hostovaly servery na území Evropské unie.

Na ochranu dětí na internetu myslí i nedávno přijatý akt o digitálních službách, který zavádí větší transparentnost internetových platforem nebo reguluje zadávání reklamy, se kterou mohou přijít děti do kontaktu.