Hrozí nebezpečné infekce z vody. Krysí žloutenka se může projevit i s odstupem

„V souvislosti se záplavami je leptospiróza v našich podmínkách nepravděpodobná,“ řekl Novinkám místopředseda České infektologické společnosti Petr Husa. Masivní rozšíření infekce, kterou přenášejí hlodavci, podle něj nehrozí.

Ač je aktuálně nemoc relativně vzácná, lidé by měli být při styku se záplavovou vodou opatrní. Zvláště ti s oslabenou imunitou nebo poraněním či oděrkami na kůži.

Loni se nemoc vyvolaná stykem s kontaminovanou vodou (výkaly a močí hlodavců), prokázala u 21 lidí. Není vyloučeno, že se po povodních počty případů zvýší.

V letech 1997 a 2002 bylo na krysí žloutenku vyšetřeno 7156 lidí, pozitivní výsledek se potvrdil u 94 z nich. Většina měla vazbu na záplavy v roce 2002, jak vyplývá z dat Státního zdravotního ústavu.

Často jde o lehčí průběhy, projevy připomínají chřipku nebo jiné virové infekce.

„Leptospiróza se v našich podmínkách označuje jako letní chřipka. Většinou ji provází horečky, bolest hlavy, nehnisavý zánět mozkových blan, bývají více či méně postižena játra a ledviny,“ vysvětlil přednosta Husa.

Mírnější forma, známá jako blaťácká horečka, je podle přednosty spíš nepříjemné než nebezpečné onemocnění. Projevit se ale může klidně i za 20 dnů. Inkubační doba se pohybuje od dvou dnů do tří týdnů.

Vážnější forma nemoci - Weilova choroba - je vzácná, ale může být i smrtelná. Po povodních v roce 1997 na ni zemřeli čtyři lidé. Zpočátku se projevuje horečkami, může ale vyústit v selhání jater a sliznic i krvácení do kůže a sliznic.

Odborníci na hygienu proto zdůrazňují, že je dobré při zdravotních obtížích lékaře upozornit na to, že se člověk pohyboval v záplavové oblasti a přišel s vodou do kontaktu.

„Diagnostika může být náročnější. Pacient obvykle přijde s horečnatým stavem a má zvýšené CRP (zvýšená hodnota testu značí infekci v těle, pozn. red.), což nemoc odlišuje od virových infekcí. U některých pacientů se objevují i známky postižení jater nebo ledvin, to se dá poznat v laboratoři,“ uvedl infektolog Milan Trojánek z FN Motol.

Na krysí žloutenku zabírají spolehlivě antibiotika.

„Leptospiróza je způsobena bakterií, která patří do podobné skupiny jako třeba původce syfilis nebo lymeské borreliózy, a velkou výhodou je, že je velmi dobře citlivá na nejzákladnější antibiotika, jako je penicilin nebo doxycyklin, takže se léčí poměrně jednoduše,“ vysvětlil Trojánek.

Obavu mají hygienici i kvůli šíření dalších infekcí, jako je žloutenka A, úplavice, břišní tyfus nebo třeba tularemie. Ani tady se Husa epidemií či většího rozšíření neobává.

„Teoreticky je možnost, že by se tímto způsobem přenášela úplavice, shigelóza, ale těch případů je u nás hlášeno několik desítek za rok. Pravděpodobnost, že by se někdo infikoval kontaminovanou vodou je, ale je čistě teoretická,“ doplnil přednosta s tím, že zažil už několik povodní. Vždy panovala obava z rozšíření infekcí, ale nikdy k tomu ve větším měřítku nedošlo.

V současnosti se bacilární úplavice (shigelóza) každoročně potvrdí u několika desítek lidí, loni jich bylo 90, letos do začátku září 33. Jde o vysoce nakažlivé průjmové onemocnění s typickou příměsí hlenu a krve ve stolici, často provázené horečkou a křečemi v břiše. Žloutenka typu A je četnější, jen za letošek jde o 239 případů, bez ohledu na záplavy.