Hrozí nárůst moci ministra zdravotnictví a vyprázdnění krizového zákona, varují ústavní právníci

„Vláda je trochu v kleštích. Myslím, že novela zákona o ochraně veřejného zdraví není úplně ideální, protože povede k vyprázdnění krizového zákona a vyprázdnění nouzového stavu a to, co doteď bylo vnímáno jako mimořádné opatření, tak se stane řádným opatřením. To vnímám jako problematické,“ řekl Novinkám ústavní právník Jan Kudrna.

Reagoval tak na návrh ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO), který chce v pondělí vládě předložit novelu zákona o ochraně veřejného zdraví, kde by se měly výrazně zvýšit pravomoci ministra.

A to právě tím, že ministr bude moci například zakázat nebo omezit činnost obchodů včetně nákupních center, výrobních provozoven, veřejné dopravy nebo regulovat hromadné akce, což dnes může udělat pouze vláda pod krizovým zákonem, podle kterého se řídí země v nouzovém stavu.

Pokud by rozšíření pravomocí v zákoně o ochraně veřejného zdraví prošlo, znamenalo by to, že by taková nařízení mohl vydat pouze ministr bez souhlasu vlády nebo parlamentu.

„Kdyby tady byla novela, která by výslovně stanovila, že ministr zdravotnictví může stanovit podmínky pro fungování maloobchodů atd., tak v takovém případě by to někdo mohl znovu napadnout u soudu. Ale v tom okamžiku by pozice správního soudu byla daleko slabší. A jediné, co by mohl udělat, pokud by měl pocit, že je to příliš velká pravomoc pro jednoho ministra, tak by se mohl obrátit na Ústavní soud,“ vysvětluje dále Kudrna.

Za neústavní nepovažuje návrh ani Aleš Gerloch, nicméně upozorňuje na to, že je nutné vědět, jaký je časový rámec, po který budou zvýšené pravomoci ministra zdravotnictví Vojtěcha platit.

„Je třeba vědět, jestli je to na období několika týdnů, kdy by taková pravomoc asi byla namístě, nebo to má být trvalá změna. To je klíčová informace,“ řekl Novinkám ústavní právník Aleš Gerloch.

Ministerstvo zatím zveřejnilo jen část změny a o časovém limitu nemluvilo.

Podle dalšího ústavního právníka Jana Kysely ale už nyní ministr v zákoně tyto pravomoci vlastně má, akorát nejsou specifikované.

„Nezdá se mi, že by text vybočoval,“ sdělil Novinkám ústavní právník Jan Kysela s odkazem na znění části zákona o ochraně veřejného zdraví, která se tím podle něj pouze upřesňuje.

„Je to snížení tlaku na to, co tam už je. Tedy že může ministerstvo zakázat všechno ostatní. Ve chvíli, kdy napíšeme, co všechno může nakázat, je spornost menší,“ dodal Kysela s tím, že rozhodnutí pražského městského soudu o nezákonnosti nesměřovala na opatření jako taková, ale na to, že za nouzového stavu se musí vláda primárně řídit krizovým zákonem a žádným jiným.

„Pokud se opíráme o rozsudek městského soudu, tak ten je postavený na tom, že v době nouzového stavu přijímá zásah do základních práv vláda. Nicméně, nebudeme-li v podmínkách nouzového stavu a máme nějaký epidemiologický problém, tak se pohybujeme v zákoně o ochraně zdraví. V tom případě může ministerstvo zakázat leccos,“ doplnil Kysela.

Celá věc budí pozornost právě proto, že vláda při vyhlašování restriktivních opatření od 11. března několikrát změnila legislativní rámec. Nejdříve vyhlásila nouzový stav, a tudíž se měla řídit podle krizového zákona, následně to ale změnila a řadu opatření vyhlásila na doporučení ministra zdravotnictví pouze právě podle zákona o ochraně veřejného zdraví.

To za protizákonné minulý čtvrtek označil pražský městský soud, a vláda se tak vrátila ke krizovému zákonu. Pro ten ale potřebuje prodloužení nouzového stavu, který trvá jen do 17. května. A jelikož ve Sněmovně pro další prodloužení až do 25. května, dokdy naplánovala harmonogram opatření, zřejmě podporu nenajde, tak přišla s tím, že rozšíří pravomoci zákona o ochraně veřejného zdraví, aby mohla v nařízeních pokračovat dál.

„Sněmovna schválila nouzový stav, na který je navázána řada důležitých opatření, ale pouze do 17. května. Po tomto datu tak hrozí překotné uvolnění opatření ze dne na den, tedy otevření všech rizikových provozů. Cílem novely je provést Českou republiku řízeným návratem do normálního života při zachování určité míry omezení a jejich postupného rozvolnění,“ uvádí ministerstvo ve svém prohlášení.

Novelu zákona i tak bude muset opět schválit parlament. Opozice už nyní varuje před nekontrolovatelným nárůstem pravomocí jednoho ministerstva.