Článek
„Z aktuálních dat z konce června vyplývá, že pokud nedotáhneme implementaci, hrozí České republice sankce ve výši 130 milionů korun,“ varuje Jurečka směrem ke vrácené novele zákoníku práce Senátem.
Novela vychází ze dvou unijních směrnic - o předvídatelných pracovních podmínkách a o sladění práce a rodiny. Česko je mělo převést do právního řádu už na začátku loňského srpna.
Evropská komise kvůli tomu za každou směrnici v dubnu stanovila sankce 45 milionů korun, které Česko reálně bez včasného přijetí novely začne platit od září.
Novelu zákoníku práce vrátil Senát poslancům
Kabinet kvůli tomu navrhl účinnost příslušných pasáží novely už od září. Podle senátorů ODS a TOP 09 je ale lhůta příliš krátká a zaměstnavatelé se na změny nemohou připravit. V jednom z pozměňovacím návrhu tak navrhují, aby zákon začal platit až od 1. ledna 2024.
To by podle Jurečky ale znamenalo právě zmíněné sankce. „Nepoužívám to jako nějaký argument, který by měl na senátory tlačit. Říkám to jako pouhé konstatování faktu, do jaké fáze jsme se dostali. Od roku 2019 se o nutnosti transpozice ví. Od roku 2019 se s tím až dosud nic nedělalo,“ zdůraznil Jurečka.
Druhý pozměňovací návrh se týká pružnějších pravidel pro dohody o provedení práce. Obě úpravy ze Senátu se nyní vrátí zpět k poslancům. Ti mohou senátní změny přehlasovat a prosadit svou původní verzi novely.
Není ale jisté, že to poslanci do září stihnou. První dva týdny v srpnu jsou totiž v plánu vládní prázdniny. Na dotaz, zda se tedy poslanci kvůli novele v srpnu sejdou mimořádně, zatím Jurečka Novinkám neodpověděl.
Změny v důchodech prošly
