Hrozí chaos. Politici jsou před jednáním o svých platech pod tlakem

„Naše stanovisko je jasné: zmrazení platů a v mezidobí jednat o způsobu, jakým klíčem platy politiků nastavit,“ řekl Novinkám první místopředseda ANO Karel Havlíček.

V prvním čtení o zákoně hlasovat ANO nechce, i když hrozí, že se kvůli tomu přijmout nestihne.

Poslanci mají zákon o platech představitelů státní moci začít projednávat na úterní schůzi Sněmovny. Vláda chce o normě nechat hlasovat už v prvním čtení, to však může vetovat opozice. Pak by následoval klasický proces tří čtení, na které jsou obvykle zapotřebí měsíce. Pokud opozice veto nevyužije, lze jej výrazně zkrátit. Nejdůležitější je doba mezi prvním a druhým čtením, která standardně trvá 60 až 30 dní, schválit lze i zkrácení na dny. Mezi druhým a třetím čtením platí lhůta 72 hodin. Poté jde návrh zákona do Senátu. Pokud by Senát návrh vrátil, může ho Sněmovna přehlasovat nejdřív za deset dní. Nakonec putuje zákon na stůl prezidentovi, který má na podpis patnáct dnů.

Vzhledem k tomu, že do konce roku zbývá bez vánočních svátků měsíc, je zřejmé, že mají poslanci co dělat.

„Jde to plně za vládou. Od jara vědí o verdiktu Ústavního soudu, mají pohodlnou většinu ve Sněmovně. Proč to řeší až od podzimu?“ nelíbí se Havlíčkovi.

Ústavní soud shodil část předlohy, která upravovala výpočet platů soudců a tím i státních zástupců a dalších ústavních činitelů, s platností k 1. lednu.

„Pokud se zákon nestihne, hrozí bezprecedentní situace, chaos a velké problémy,“ varoval Preuss. Stát se podle něj může i to, že po Novém roce nebude ústavním činitelům vyplácen plat. „To je absurdní,“ poznamenal. Státu by pak zřejmě hrozily žaloby a s nimi spojené náklady.

Stát by nemohl vyplácet odměnu dál podle výpočtu pro letošní rok, neboť ten Ústavní soud (ÚS) označil za protiústavní. Pokud by stát začal činitelům vyplácet odměny vyšší, aby verdiktu ÚS vyhověl, nemělo by to oporu v zákoně. „Všechny varianty jsou špatně. Obávám se toho, co bude. Není správné, že to nechali na poslední chvíli,“ uzavřel Preuss.

Šéf Soudcovské unie Libor Vávra nechtěl předjímat, jak Sněmovna rozhodne. Míní, že platy by mohly být vypláceny podle nálezu Ústavního soudu, pro soudce tedy základna činí asi trojnásobek průměrné mzdy. „Nález Ústavního soudu má sílu zákona,“ poznamenal Vávra.

Vládní činitelé věří, že se zákon stihne. Hledání kompromisu s opozicí ale nepřipadá v úvahu.

„S opozicí nevidím dohodu jako pravděpodobnou, ale nemyslím si, že by to chtěli zablokovat,“ řekl Novinkám předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda.

Jeho kolega z KDU-ČSL Michael Kohajda klid nesdílí. Sněmovna má totiž na programu i další důležité zákony. „Máme ještě zákon o státním rozpočtu a další priority, které musíme projednat,“ poznamenal. Ani jemu samotnému se navíc návrh na zvedání platů politiků nelíbí. „Růst by neměl být vyšší, než je v běžné veřejné správě. Kdyby to bylo jen o 1500 korun, bylo by to pro mě osobně akceptovatelnější,“ poznamenal.

K zákonu, který zvyšuje platy politiků o sedm procent, chtějí ANO a SPD podat pozměňovací návrhy, které by platy naopak zmrazily. Pozměňovací návrhy lze připojovat pouze ve druhém čtení a už z toho vyplývá, že opozice nebude chtít, aby se o normě hlasovalo ve čtení prvním.

„Kdyby koalice přišla s návrhem v červnu po rozhodnutí Ústavního soudu, všechno bychom stihli. V současné ekonomické situaci SPD nebude a nemůže hlasovat pro zvýšení platů,“ řekl Novinkám předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.

Situace se nelíbí ani poslankyni ANO Heleně Válkové. „V budoucnosti bychom měli výpočet platu soudců od politiků oddělit,“ řekla Novinkám. Politici v Česku by měli podle ní dostávat platy v poměru k průměrné mzdě podobně jako jejich kolegové v Evropské unii.

Jistotu nemá koalice ale ani v Senátu, kde si přitom drží většinu. Předseda nejsilnějšího klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra (ODS) Novinkám sdělil, že je sice možné, že se zákonem Senát odmítne zabývat, a tím jej schválí bez projednávání, záleží však na tom, jak bude Sněmovnou schválený zákon vypadat.

„Není správné, když si sami určujeme výši platů. Vždy do toho sáhne lidová tvořivost a pak jsme za lumpy,“ řekl Novinkám.

Nicméně hladký postup nesmí v Senátu zablokovat opozice, kterou představuje dvanáctičlenný klub ANO. Pak by se zákonem senátoři mohli zabývat na schůzi 11. prosince nebo 18. prosince.

Prezident Petr Pavel by pak normu, která zvedá i jeho plat a navíc zavádí „náhrady“ pro první dámu, musel podepsat do konce roku.