Článek
„Syn byl vyslán do pedagogicko-psychologické poradny, kde dostal test intelektu, didaktický test a dotazník o jeho zájmech. Testy jsem neviděla. Vyplynul z nich nějaký profil a na něj navazující výčet profesí, kde byl i třeba diskžokej a mim,“ popsala Novinkám matka deváťáka.
„Bylo to trochu na úrovni online testů typu ‚do které koleje v Bradavicích patříš‘,“ podotkla.
Výčet možných povolání působí skutečně archaicky, je mezi nimi třeba rytec kovů, zvonař nebo hrobník. Povolání „tetovač“ zní skoro moderně.
K přijímačkám na střední jde další silný ročník, čeká se přes sto tisíc žáků. Mohou využít novou aplikaci
Synovi analýza moc nepomohla. A podle Silvie Pýchové z Centra kompetencí je to zejména tím, že se v posledních patnácti letech kariérové poradenství v Česku zanedbalo.
„Celý segment je strašně roztříštěný. Každý si to interpretuje po svém a není tady žádné pořádné systémové uchopení. Je tady spousta subjektů, které službu poskytují – v různé kvalitě a různým způsobem,“ popsala Novinkám lektorka kariérového poradenství, držitelka švýcarského certifikátu.
Polovina nespokojena s výběrem oboru a školy
„Pedagogicko-psychologické poradny to dělají většinou klasickým psychometrickým způsobem, kdy se nasadí nějaké testy. Ty jsou alespoň prověřené, a i ten přehled profesí je užitečný, aby si člověk udělal nějakou představu. Problém je v tom, že to tomu mladému člověku k ničemu moc neslouží. Nikdo s ním nepracuje, těžko si může uvědomit, jaké jsou jeho silné stránky, jaké prostředí ho láká,“ vysvětlila.
Neblahé dopady naznačil průzkum poradenské společnosti Trexima z roku 2023 mezi studenty a učni posledních ročníků středních škol, podle nějž by zcela jiný obor v posledním ročníku volilo 40 procent z nich. Dalších 13 procent by bralo jinou školu.
„Podobné výsledky nám vycházejí dlouhodobě napříč kraji,“ sdělil Novinkám David Dušánek z Trexima.
Všichni deváťáci si mohou v lednu vyzkoušet přijímačky
Podle Pýchové je sice v Národní soustavě kvalifikací pozice kariérního poradce přesně popsána a na vysoké úrovni, ale není nikde požadována. Ve školách to náleží většinou výchovnému poradci, což bývá učitel, který na to má o půl úvazku navíc. Na kariérové poradenství tak podle ní nemůže mít příliš času. Věnovat by se tomu prý měly školy celý druhý stupeň, a to i napříč předměty.
„Jinde v Evropě se to poradenství řeší velmi systémově. U nás ale často narazíte na kapacity středních škol, bariéru u přijímaček. Proto by měl být systém prostupnější, aby člověk mohl přecházet mezi školami a obory během studia. O tom se tu ale moc nepřemýšlí,“ uvedla.
V ZŠ profesora Švejcara řeší budoucnost absolventů od osmé třídy. „Na konci osmičky si udělají profesní test a v září se scházejí i s rodiči s naší školní psycholožkou. V devítce na to máme zaměřený celý půlrok v předmětové oblasti Člověk a svět práce, kde se hodně baví o tom, jaké jsou školy, jak si vybrat, jaká jsou povolání. Tak, aby se to stihlo ještě před dny otevřených dveří,“ popsal Novinkám ředitel školy Ondřej Lněnička.
Praha může šmahem zajistit stovky nových míst na čtyřletých gymnáziích. Ale nechce
