Článek
Kolem středočeské obce povedou nové koleje v 3400 metrů dlouhém tunelu. Podzemní stavba se nachází méně než sto metrů od obydlených domů.
„Bydlím šedesát metrů od budoucího staveniště. Co mě vlastně čeká?“ zajímalo šedovlasého muže, jenž v pondělí večer dorazil do líbeznické sportovní haly.
„Nemusíte se bát, že vám z kredence budou padat skleničky. O stavbě ale vědět budete,“ konstatoval náměstek pro přípravu vysokorychlostní železnice v oblasti sever Pavel Hruška s tím, že výstavba i provoz musejí splnit přísné normy.
Rychlovlaky v Česku mají jezdit až 350 km/h
„A bude vlak houkat při vjezdu do tunelu? Kolikrát?“ ptal se vzápětí jiný účastník debaty. „Vlak houká, když vjíždí na nechráněný přejezd,“ vysvětlil Tom Bareš, hlavní inženýr stavby.
Nová dráha bude v celé délce obehnaná plotem, tudíž na ní žádný nechráněný přejezd nevznikne. Spoj by stejně ani nestihl upozornit, že se blíží, neboť za vteřinu urazí témě sto metrů.
Místní chtěli vědět, kudy na stavbu dojedou nákladní auta a zda ještě víc nezkomplikují hustý provoz. Správa železnic počítá se speciálními komunikacemi jen pro stavbu, auta by měla využít i budoucí trasu kolejí.
Lidé z Líbeznic si přišli poslechnout, co je v souvislosti se stavbou čeká.
Starosta Líbeznic Jan Havlíček (ODS) doplnil, že konkrétní objízdné trasy a napojení na existující síť se řeší.
„A co protihluková opatření u vjezdu a výjezdu do tunelu?“ zajímalo další posluchačku. Hluková studie, která se právě provádí, prověří, zda provoz vyvine takový hluk, aby zde byly zapotřebí protihlukové stěny, reagoval Bareš.
Zrychlí dopravu
Správa železnic chystá v Česku několik vysokorychlostních tratí. Jejich smyslem je zrychlit cestování po republice i v rámci Evropy. Současná železniční síť je vytížená, proto nové tratě potřebujeme, vysvětlil Hruška.
Vlaky po kolejích posviští až 320kilometrovou rychlostí. Vzdálenost Praha-Ústí nad Labem tak urazí za 26 minut, do Roudnice nad Labem z hlavního města cesta potrvá 19 minut, do Litoměřic 26 minut.
Rychlejší spojení do dalších částí regionu zajistí odbočná větev do Loun a Mostu, která se připravuje v další fázi výstavby.
Nová trať zrychlí nejen cestování do Německa, ale zlepší i dopravní dostupnost do severních Čech.
Vysokorychlostní železnice se zásadně neliší od běžné trati. „Dvě koleje, elektrizovaná trať, štěrk, ve kterém leží pražce a koleje,“ shrnul stručně Hruška.
Součástí úseku Praha-Drážďany je i Krušnohorský tunel dlouhý 30,5 km a Středohorský tunel s 21 km. Na jihu Ústeckého kraje vznikne terminál Roudnice nad Labem, který významně zvýší dostupnost rychlé dopravy i pro obyvatele okolních měst a obcí.
V lokalitě nádraží Ústí nad Labem západ by pak podle současných plánů měl vyrůst terminál Ústí nad Labem centrum. Náklady šplhají ke 150 miliardám korun, přibližně polovinou přispěje Evropská unie.
Koridor je daný, podoba trati ne
„Je podoba trati definitivní, nebo se s ní může hýbat?“ ptal se Správy železnic muž ve středních letech, který dorazil s malou dcerou. Podle Hrušky je koridor daný, ale jak bude trasa vypadat, se ještě nerozhodlo.
Starosta poznamenal, že průběh je zakotvený v zásadách územního rozvoje Středočeského kraje a obec jej musela zohlednit při pořizování územního plánu. Aktuální řešení vnímá jako velmi příznivé řešení.
Terminál rychlodráhy u Jihlavy už zná budoucí podobu. Vlaky tu budou svištět i nad D1
Okolo Líbeznic měla trať vést původně po povrchu. Obci se podařilo v letech 2016 až 2019, kde ji vedl nynější ministr dopravy Martin Kupka (ODA), vyjednat tunelovou variantu.
Hruška vyvrátil některé mýty, které o vysokorychlostní železnici panují. Například, že každý průjezd vlaků by měl být slyšet jako výstřel z děla. Trať lze odhlučnit běžnými prostředky, vlaky jezdí mezi pátou a 23. hodinou.
Vybudování vysokorychlostních tratí vnímá stát jako klíčový projekt rozvoje dopravní infrastruktury v Česku. Přinese zcela jinou rychlost a dimenzi cestování.
Přispět má i k celkovému ekonomickému rozvoji. V přípravě jsou úseky Praha–Brno–Ostrava, Brno–Břeclav, Praha–Ústí nad Labem–Drážďany, Praha–Hradec Králové/Pardubice–Vratislav.