Článek
Dvě procenta hrubého domácího produktu budou podle odhadů příští rok dělat 160 miliard korun, ale samotná obrana získá jen 154 miliard. Zbývajících šest miliard dostanou další resorty a úřady. Že je NATO uzná jako obranné výdaje, je podle odborníků a opozice nepravděpodobné. Armádní rozpočet je pak jen hrou s čísly.
Podle bývalého velvyslance při NATO Jakuba Landovského Aliance běžně započítává výdaje například ministerstva dopravy, pokud jde o stavby využitelné pro přesun těžké techniky.
„Ale vláda by neměla zkoušet uplatnit výdaje na platy učitelů základních škol s odůvodněním, že učí budoucí vojáky číst, psát a počítat. Výdaje Národního bezpečnostního úřadu nebo Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost také není možné uplatňovat plošně, protože neslouží jen k zabezpečení potřeb ozbrojených sil,“ řekl Novinkám Landovský. Dodal, že naopak by obrana mohla uplatnit penze vojáků, ale i civilních zaměstnanců resortu obrany, které se vyplácejí z rozpočtu ministerstva sociálních věcí. Což je u jiných států běžné.
Ministerstvo obrany původně požadovalo 169 miliard korun, protože s tím počítal střednědobý plán podle loňských odhadů růstu ekonomiky. Ale letošní odhad je nižší. Na ministerstvu jsou rozhodnutím vlády nemile zaskočeni a ministryně Jana Černochová (ODS) se k rozpočtu nechce zatím vyjadřovat. „Do schválení vládou nebudeme záležitosti státního rozpočtu komentovat,“ řekl Novinkám mluvčí obrany Karel Čapek.
Obrana chce navíc devět miliard, Stanjura není proti
Započítávat náklady z jiných resortů poprvé vyzkoušela obrana loni. Do dvou procent jí chybělo devět miliard, které dostaly jiné úřady. Jestli je Aliance uzná jako obranné, se ale dozví až příští rok.
Podle Landovského vládu však zřejmě čeká blamáž. „Vláda je jako skokan do výšky, který zákonem napevno našrouboval laťku na dvě procenta, a teď před plným sálem do laťky narazí, ta spadne a manévrování s dostatečnými výdaji na tom těžko něco změní,“ dodal Landovský.
Skeptický je i předseda obranného výboru Sněmovny Lubomír Metnar (ANO). „Pokud jsou do toho započteny rozpočty dalších dvanácti úřadů, tak dvou procent nedosáhneme ani náhodou, protože Aliance určitě všechno neuzná. Nedá se počítat, že dovolí započítat celý rozpočet NBÚ nebo Státní správy hmotných rezerv,“ uvedl Metnar. Za nejproblematičtější považuje, že nerostou investice do modernizace armády. „Na příští rok kleslo o 2,9 miliardy programové financování investic do techniky a infrastruktury.“
Generál v záloze František Mičánek soudí, že je nepříjemné, když vláda nesplní svůj závazek, ale kvůli sociálnímu smíru je pro armádu lepší ustoupit. „Bude to nesplnění slibu, ale důležitější pro armádu i lidi je, jestli se za ty peníze bude nakupovat smysluplně,“ řekl Novinkám. Věří, že pokud by obraně skutečně peníze na projekty chyběly, vláda je dodatečně sežene. „Už minulý rok resort nedokázal využít všechny finance, teprve pak bych hodnotil, jestli to bude problém,“ míní Mičánek.
NATO a požadavek 2 % HDP na obranu
O principu vydávat dvě procenta HDP na obranné rozpočty se v rámci NATO začalo hovořit v roce 2000 na summitu v Praze. V roce 2014 na summitu ve Walesu byla tato hranice přesně formulována a na dalších summitech potvrzena.
V letech 2017 a 2018 tehdejší americký prezident Donald Trump opakovaně poukazoval na skutečnost, že většina členů NATO závazek nedodržuje. Naznačoval rovněž, že v případě napadení by se na ně nemusel vztahovat článek pět, na němž stojí kolektivní bezpečnost Aliance a který zajišťuje napadené zemi pomoc ostatních členských států.
Kvůli těmto varováním a následně i ruské agresi vůči Ukrajině se v dalších letech začala situace měnit a státy, včetně České republiky, přistoupily ke zvyšování obranných rozpočtů.
Česko je v NATO spolehlivý a ceněný partner, chválil Stoltenberg
