Článek
Trojice potápěčů nejdříve sestoupila v jezírku do sedmdesátimetrové hloubky, a pak dolů spouštěli lano s olůvkem. Lano o celkové délce 150 metrů jim mělo sloužit jako pomůcka k dalšímu potápěčskému průzkumu. K jejich překvapení vymotali celé lano, ale dna přesto nedosáhli. Podle speleologa a potápěče Fraňo Travěnce tak dokázali, že propast i s jezírkem dosahuje nejméně do hloubky 289,5 metrů.
"Může to být jen o pár centimetrů, ale také o několik desítek metrů víc. Do čtrnácti dnů se do jezírka znovu potopíme. Spustíme znovu v těchto místech dolů lano - tentokrát o délce 450 metrů," dodal Travěnec.
Jezírko na dně Hranické propasti, která je ve své suché části hluboká 69,5 metru, bylo dlouho považováno pouze za prohlubeň zaplněnou dešťovou vodou. Seriózní výzkum zde započal až v 60. letech minulého století. Přestože od té doby byla zjištěna značná hloubka, dna zatím nikdo nezměřil.
Belgický podvodní robot Hyball, vybavený kamerou, se dostal až do hloubky 205 metrů, ale pak se jeho přívodní kabel zamotal. Jen tak tak se podařilo nákladné zařízení zachránit. Zatím nejhlubší pokus provedl v roce 1980 Jiří Pogoda, jehož sonda údajně dosáhla do hloubky 260 metrů pod hladinou jezírka. Toto měření ale nebylo uznáno, neboť pokusu nepřihlížel žádný další odborník. Jezírko bylo rovněž místem několika potápěčských hloubkových rekordů.
Podle odhadů speleologů a geologů může dosahovat celková hloubka propasti až 800 metrů, neboť až tam zřejmě sahá mocnost zdejší vápencové vrstvy.