Článek
Spolek s názvem Právo ve veřejném zájmu (PVVZ) podal v roce 2015 správní žalobu na Kancelář prezidenta republiky, protože od ní nedostal podle zákona o svobodném přístupu k informacím majetkové přiznání hradního kancléře.
„Té informace se (PVVZ) domáhal více než tři roky a zatím ji nedostal. Po podání žaloby první část informace ze strany žalovaného zazněla, ale ty ostatní informace žalobce dosud neobdržel,“ uvedla právnička Petra Bielinová, která žalobu podávala.
PVVZ se domáhal kromě Mynářova majetkového přiznání také jeho oznámení o střetu zájmů a potvrzení o něm. Část o potvrzení PVVZ vzal zpět, protože po podání žaloby mu bylo prostřednictvím soudu poskytnuto.
Soud - mluví advokátka Petra Bielinová
„Oznámení jsme neobdrželi. Jediné, co jsme obdrželi, byla informace, že si máme informace vyhledat na stránkách poslankyně Věry Kovářové (STAN). Tam žádné nebylo. A i kdyby bylo, tak je otázka, zda by bylo autentické. Tak či tak to bylo učiněno až po podání žaloby,“ řekla Bielinová s tím, že to ukazuje na účelnost celého řízení.
„Kancelář prezidenta republiky se staví do pozice, že komu uzná za vhodné, tomu informaci poskytne, a komu neuzná za vhodné, toho nechá, ať se o to tři čtyři roky soudí,“ dodala právnička.
Prezidentská kancelář se podle Bielinové bránila argumentací, že zákon o střetu zájmů v tehdejším znění (zákon byl následně novelizován s účinností od loňského roku) nedefinoval přesně, komu má Mynář majetkové přiznání odevzdávat, a proto ho odevzdával Kanceláři prezidenta republiky. „Veřejnosti musí být umožněno se s oznámením seznámit, jinak by to podávání nedávalo žádný smysl,“ prohlásila Bielinová.
Hradní kancléř Vratislav Mynář po výslechu před vyšetřovací komisí
Jenže podle soudu nebyla tehdy KPR zahrnuta ve výčtu subjektů v zákoně o střetu zájmů.
„Kancelář prezidenta republiky v rozhodné době nebyla evidenčním orgánem a neměla tedy s tím související povinnost zpřístupnit oznámení veřejnosti,“ uvedla soudkyně Věra Horčicová. „Jestliže (KPR) odmítala informaci poskytnout, postupovala v souladu se zákonem,“ podotkla Horčicová.
Senát vedený Horčicovou tak rozhodl jinak než jiný senát městského soudu, podle kterého KPR ve výčtu evidenčních orgánů nebyla díky mezeře v zákoně, kterou lze vyplnit analogií.
„Zdejší senát nesdílí názor, že Kancelář prezidenta republiky nebyla ve výčtu kvůli mezeře v zákoně,“ uvedla Horčicová. Po novele zákona o střetu zájmů KPR už ve výčtu nechybí.
I přes neúspěch žaloby to podle Bielinové přesto k něčemu bylo. „V důsledku toho došlo ke změně zákona o střetu zájmů a již i pan Mynář ví, kam má odevzdávat své oznámení dle zákona o střetu zájmů, a dokonce ho i za rok 2017 odevzdal,“ konstatovala Bielinová po jednání.
Mynář sám na pátečním jednání nebyl.