Článek
Přitom odstavec g) mluví o tom, že nelze vydat „nemovitou věc tvořící území národního parku nebo národní přírodní rezervace“. Jak ale Právu sdělilo ministerstvo životního prostředí, ani do jedné kategorie areál Hradu nespadá.
Pražské arcibiskupství považuje důvody odmítnutí za účelové. „Ta argumentace je absurdní, není ukotvena v právní realitě. Je to pouze účelové tvrzení, aby mohli odmítnout naši žádost,“ řekl Právu ředitel tiskového střediska pražského arcibiskupství Milan Badal.
Soudit se nebudou
Dodal, že to na něj dělá dojem, jako kdyby je chtěl hradní kancléř donutit k podání žaloby. „Aby ji mohli mediálně zneužít, že církev žaluje Hrad. Ale žádná žaloba nebude,“ uvedl Badal.
Mynář si za svými argumenty stojí. „Já si na své odpovědi trvám. Z principu si myslím, že komplex Hradu je natolik krásné kulturní dědictví, že by měl být zachován pokud možno jako celek,“ řekl Právu.
„Pokud naše právní oddělení takto argumentovalo, tak to neudělalo tak, že se pouze podívalo z okna,“ dodal Mynář.
Metropolitní kapitula u sv. Víta požádala letos 8. srpna o šest domů ve Vikářské ulici, jeden ve Zlaté uličce, o věž Mihulku a o kostel Všech svatých.
Podle Badala znovu už o objekty žádat nebudou, protože situaci vyřeší dohoda, která vzniká mezi Správou Pražského hradu a pražským arcibiskupstvím.
Na jaře má být dohoda
„Mohli bychom se soudit, soud by nám pravděpodobně dal za pravdu, ale pan kardinál Dominik Duka stojí o to, aby to bylo dohodou, aby každá strana slevila ze svých maximalistických požadavků,“ uvedl Badal.
Dohoda by měla spočívat v tom, že Hrad by kapitule dal Staré proboštství a Mladotův dům, které má církev v pronájmu, a výměnou za to by kapitula státu přenechala budovy, které žádá. „To je bezbolestná operace, která by měla proběhnout na začátku příštího roku,“ řekl Právu Badal.
Takovouto dohodu by musela ale ještě schválit vláda a parlament. Otázka je, zda to bude chtít připustit soc. demokracie. Ta otevřela s církvemi jednání. Jedním z požadavků je nevydávat katolické církvi budovy na Hradě.
Správa hradu podle Badala ale o směnu budov stojí. „Druhá strana vysílá signály, že by to bylo dobré řešení. A mohu vám říci, že druhá strana není pan Mynář, který si pouze vede svou politiku,“ řekl Badal. Kdo je druhá strana, nechtěl říci. Ani mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček vznikající dohodu nechtěl komentovat.
Předvolební tah
O to, aby stát zamezil vydání budov na Hradě, se pokusil ministr vnitra v demisi Martin Pecina, ale neuspěl. Svůj návrh předložil do připomínkového řízení 18. října, tedy pár dní poté, co Mynář odeslal arcibiskupství své zamítavé rozhodnutí.
Pecina později přiznal, že konal na žádost Mynáře. Oba přitom kandidovali za SPOZ ve volbách, které se konaly na konci října.
Pecina argumentoval, že pokud se část budov předá církvi, nebude možné zajistit prezidentovu bezpečnost. S tím ale nesouhlasí Badal. „Argument, že na Hradě nesmí být z bezpečnostních důvodů cizí lidé, je lichý, protože tam bydlí několik desítek lidí a má tam soukromý majetek pan Lobkowicz,“ uvedl.
Mynář ve svém dopise argumentuje i odstavci a) a d) zákona o církevních restitucích. Písmeno a) mluví o tom, že nelze vydat pozemek, na kterém po znárodnění po roce 1948 vyrostla samostatná stavba. Přitom na Hradě v lokalitě, která patřila církvi, v té době žádná stavba nevyrostla.
Písmeno d) se týká budov, které používají ke svým úkolům bezpečnostní sbory. To se týká podle Badala jednoho domu. „Už od Václava Klause říkáme, že budovu – kde je hradní policie, a má-li tam svá zařízení – jim s radostí necháme, protože by bylo absurdní, kdyby se přesunuli o barák dál se vším všudy,“ uvedl.