Hrad chtěl šetřit, na pohoštění ale žádá třikrát víc než za Klause

V kolonce na pohoštění požaduje prezidentská kancelář pro příští rok 1 412 000 korun. To je proti letošnímu i předcházejícím letům, kdy byl prezidentem Václav Klaus, třikrát tolik. „Proti schválenému rozpočtu pro rok 2013 se výdaje tohoto podskupení položek pro rok 2014 zvyšují o 970 000,“ píše se v návrhu rozpočtu, který Právo získalo.

V roce 2012 Klaus utratil za pohoštění 471 820 korun, pro letošní rok jeho úředníci nárokovali 442 tisíc Kč.

To se zdálo zřejmě těm Zemanovým málo, a tak se rozmáchli.

Právo se proto zajímalo, proč má pohoštění na Hradě vyjít o tolik dráž. Mynář přes svůj slib na písemné otázky, které si vyžádal, nereagoval. Z návrhu rozpočtu a výhledu na další dva roky je zřejmé, že Hrad žádá stejnou částku i v následujících letech.

Přesto kancléř v komentáři k rozpočtu tvrdí, že při přípravě návrhu rozpočtu Hradu „byl kladen hlavní důraz na maximální hospodárnost a efektivnost vynakládaných prostředků státního rozpočtu nezbytných na zajištění úkolů vyplývajících ze zákona“.

Kancelář prezidenta má pro sebe v rámci 347miliónového rozpočtu Hradu (včetně Správy Pražského hradu, investic a Lán) k dispozici 104 463 000 korun.

Ministr financí v demisi Jan Fischer nechtěl růst peněz na pohoštění komentovat, protože peníze pro prezidenta posuzuje pouze Sněmovna, a vláda o nich tedy vůbec nediskutovala.

„Ten růst je samozřejmě výrazně vysoký, profesionálně statisticky viděno. Ale ani ministerstvo financí, ani vláda to nemohly ovlivnit, tak za to ani neberou zodpovědnost,“ řekl Právu.

To bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), který naopak bude mít jako člen rozpočtového výboru možnost do financí pro Hrad mluvit, si komentář neodpustil: „Alkohol je drahá položka. Na druhou stranu se do značné míry vrátí spotřební daní do státního rozpočtu. Já s tím nemám problém,“ poznamenal ironicky.

V minulosti se Kancelář prezidenta republiky svérázným způsobem vypořádávala také s platy svých zaměstnanců. Od státu fasovala  peníze na 114 pracovních míst, ale lidí tam ve skutečnosti pracovalo o dvacet méně. A tak, ačkoli platy ve státní správě klesaly nebo byly zmraženy, na Hradě za Klausova šéfování platy naopak rostly.

Tamní ekonomové využili finty, kdy peníze určené pro 114 lidí rozdělili mezi méně zaměstnanců. Průměrný plat v prezidentské kanceláři byl tak proti plánovaným 36 141 korunám až o 11 tisíc korun vyšší a činil až 47 357 korun.

Mynář na otázku, „kolik zaměstnanců v této chvíli Hrad skutečně má“, také neodpověděl. Z rozpočtu předloženého parlamentu vyplývá, že hradní ekonomové počítají stále se 114 lidmi a na ty si Hrad nárokuje mzdové prostředky.

Letos v červenci, kdy Mynář poprvé obhajoval hradní výdaje, Právu řekl, že počítá s růstem členů prezidentova týmu.

„Dnes neumím říci, zda rozsah bude takový jako za kancléře Weigla, ale s velkou pravděpodobností dojde k navýšení počtu zaměstnanců. Tedy ten rozdíl mezi tabulkovými místy a reálně přijatými se velmi sníží,“ řekl tehdy Mynář.

Později pak uvedl, že chce doplnit analytický tým, který bude posuzovat zákony. Připustil proto, že platy na Hradě se o něco sníží.

Mezitím však prezident Miloš Zeman rozhodl o tom, že agendu milostí převezme od Hradu ministerstvo spravedlnosti. To kvůli tomu obnoví oddělení milostí, které bylo před časem zrušeno, a podle ministryně v demisi Marie Benešové budou muset přijmout dalších šest lidí.

Dalo by se tedy čekat, že Hrad bude moci několik lidí, kteří na milostech zatím pracovali, propustit. Hrad ale prozatím žádné snížení rozpočtu neplánuje.