Hráči hazardu se sami hlásí na černý rejstřík

Celkový počet takových dobrovolníků už stoupl na 3668. Podle expertů na problematiku závislosti jde například o ty, kdo cítí, že se hraní hazardu vymyká jejich kontrole, nebo nechtějí, aby je lákalo utrácet peníze tímto způsobem.

Podle studie zveřejněné na webu zodpovednehrani.cz se rizikové hraní v Česku týká tří procent populace.

Lidé zapsaní v rejstříku nemohou hrát hazardní hry v kasinech či hernách, resp. je provozovatel nesmí vpustit do herního prostoru a nesmí jim ani umožnit zřídit nebo používat uživatelské konto. Zákaz se týká i kurzových sázek, dále pak všech hazardních her, pokud jsou provozovány po internetu. Nevztahuje se naopak třeba na tombolu na zábavě nebo na stírací losy.

Zájemce o dobrovolný zápis do registru registrují i neziskové organizace. Jedním z nich byl i třiadvacetiletý Adam. „Během práce v cizině jej zastihla pandemie covidu a on tam uvázl v bytě. Nevěděl, co se bude dít a kdy se dostane domů. Začal hrát online hry, nabral si půjčky. Obrátil se na neziskovku pro lidi se závislostmi a dobrovolně se zaregistroval do rejstříku osob vyloučených z hazardních her,“ popsala Právu insolvenční poradkyně Člověka v tísni Vendula Kroupová.

Jak dále uvedla, u Adama se ale rozvinulo duševní onemocnění, které řešil tím, že v hraní her pokračoval. „Po zaregistrování nemohl hrát v ČR, ale začal hrát přes zahraniční servery. Pomohla mu až intenzivní terapie, podpora rodiny, dobrá práce a troufám si říct, že i naše so­ciální práce v oblasti dluhového poradenství,“ dodala Kroupová.

Lidí s podobným příběhem je řada. „Sdělení důvodu není podmínkou zápisu osoby do rejstříku a nesledujeme je. Nicméně v obecné rovině lze konstatovat, že důvodem bude z naprosté většiny skutečnost, že daná osoba už má závažný problém s hraním hazardních her nebo má pocit, že by u ní mohlo být hraní problematické, a to se všemi negativními důsledky s tím souvisejícími,“ sdělil Právu mluvčí MF Šimon Blecha.

Pokud se někdo rozhodne o dobrovolný zápis do rejstříku, musí tak učinit sám, nemůže to udělat například jeho manželka. A když už se někdo takto rozhodne, o výmaz může požádat nejdříve za rok.

Aktuálně je podle něj v rejstříku, který naplno funguje od prosince 2020, celkem přes 195 tisíc osob. Na začátku roku jich bylo 192 tisíc. Nejvíc lidí se v něm ocitlo z důvodu insolvence či úpadku nebo pobírání dávek pomoci v hmotné nouzi. Smyslem má být to, aby peníze vyplacené na dávkách v hmotné nouzi nekončily v automatech, a má také chránit ohrožené skupiny před negativními následky patologického hraní. Rejstřík se nevztahuje na lidi v exekuci.

Od července MF zapisuje do rejstříku vyloučených osob z hazardních her také ty, kdo neplatí výživné na dítě. V registru se tak nově ocitlo zhruba 6000 neplatičů alimentů.

Jejich zápis do rejstříku probíhá automaticky z moci úřední, stejně jako jejich případné vymazání. Vymazání osoby tedy není možné provést na základě žádosti neplatiče. Provede jej MF ihned poté, kdy se dozví o jeho výmazu z příslušného rejstříku ministerstva práce a sociálních věcí.

Za vpuštění člověka zapsaného v rejstříku hrozí herně či kasinu pokuta až 50 milionů Kč. V případě, že provozovatel umožní takové osobě zřídit nebo používat uživatelské konto, může mu být uložena pokuta až tři miliony Kč. Kontroly v hernách provádí Celní správa.

„Zákon ale nestanovuje fyzickým osobám zapsaným v rejstříku vyloučených osob žádný přestupek za účast na hazardních hrách. Pouze provozovatel hazardní hry má povinnost takovou osobu nevpustit do herního prostoru a neumožnit jí zřídit nebo používat uživatelské konto,“ sdělil Právu Blecha.

Podle ministerstva je rejstřík efektivní. „Tento zásadní nástroj ochrany hráčů a jejich okolí je navíc doplněn dalšími adiktologickými brzdami jako například možností pro hráče stanovit si maximální prohranou částku,“ uvedl Blecha.